Díky, Jirko.
Ad Mates: no vidíš, to mě vůbec nenapadlo :) . Ale máš pravdu, jak tomu tedy navrhuješ říkat? Erťák?
Tatra 130
Re: Tatra 130
Mno, nechci rozvíjet žádné debaty, jen mě to tak napadlo :-)
Asi by to mělo být opravdu Erťák a Matýsci až ty 706ky, co jsou na podvozcích MT.
Nicméně velké většina lidí rozdíl nepozná a vidí ho jen na přední masce, tak se samozřejmě stejně přezdívky budou míchat i nadále :-)
Asi by to mělo být opravdu Erťák a Matýsci až ty 706ky, co jsou na podvozcích MT.
Nicméně velké většina lidí rozdíl nepozná a vidí ho jen na přední masce, tak se samozřejmě stejně přezdívky budou míchat i nadále :-)
"Výkonnost vozidla není závislá jen na počtu koní, nýbrž na stupni porozumění mezi člověkem a vozidlem" (dílenská příručka Praga V3S)
"Jedete-li s větrem v zádech, naučte se využívat jeho sílu" (příručka k obsluze Trabant 601)
"Jedete-li s větrem v zádech, naučte se využívat jeho sílu" (příručka k obsluze Trabant 601)
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
:mrk Opět hezká reportáž Davide. Škoda že jsem tam nemohl jet. Letos mám nejhorší rok svého života, co se týká zdraví. Snad budu mít dalších 40 let pokoj.....
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Kdo sleduje můj weblog pravidelně, možná byl překvapen posledními spisky o čínských RC hračkách . Zajímalo mě, proč tyto věci nejezdí ani realisticky ani bezpečně, čímž nám na společných akcích často nahánějí hrůzu (zejména v Kopřivnici). Teď už vím, že to není jen o (ne)schopnosti jejich majitelů, ale že svůj díl viny na tom má i (ne)přesnost jejich ovládání a charakter převodů.
Ale nebojte, Tatra je jen jedna a dnes se opět vrátíme do zaběhnutých kolejí - je tu reportáž z modelářské výstavy Domažlice 2015 . Dovolte mi začít poněkud netradičně poděkováním paní doktorce - zubařce, že mi posunula termín návštěvy dva dny před akcí o týden.
Měl jsem tedy cca 4 hodiny čistého času na přípravu, přičemž termín pro podání a potvrzení přihlášky na akci již dávno propadl. Přesto jsem zkusil oslovit pana šéforganizátora, zda by se našla nějaká možnost na akci se vetřít. Dostalo se nám velké pocty - obdržel jsem rychlou odpověď, abych se neptal, zda můžeme přijet, ale že prostě musíme přijet.
Na tomto místě si neodpustím ještě jeden vtípek - v potvrzení přihlášky stálo (cituji): "Jméno doprovodné osoby: (stačí buď křestní jméno nebo např.: kamarád, přítelkyně, manželka, tchýně atd.)". Nemohl jsem odolat, napsal jsem "manželka, tchýně", protože to je jednak zcela absurdní kombinace, kterou mnozí z vás (a jistě ani pan šéforganizátor) nečekají, a to tím spíš, že to navíc byla pravda :) . Možná, že vy byste svou tchýni nejraději dopřáli zcela jiné kratochvíle, ale já jsem naopak rád, že moje tchýně je tak skvělá ženská :) .
Potvrzením přihlášky se v seznamu účastníků na webu rc-truck Domažlice rázem objevily jediné dvě Tatry na akci (pokud nepočítám zelený dakarský speciál v měřítku 1:10, ale to není Tatra - nemá rouru). Přípravy na akci představovaly hlavně vyrobit pro Agrovku přepravní krabici. Největší krabice, kterou jsem měl po ruce, byla právě od Leguána . Přestože Leguán je velká čtyřkolka, stejně krabici na délku chyběly 2cm. Podařilo se mi ji však přetvořit v dostatečně kompaktní a pevnou garáž, navíc doplněnou o jednoduchý mechanizmus na vyndavání modelu. Agrovku totiž nelze snadno chytit zboku za rouru a navíc je velmi těžká, tedy postup ukládání do krabice léty prověřený u T130 zde aplikovat nelze. Škoda, že tentorkát na akci chyběla váha, dotaz na hmotnosti modelů se objevil několikrát, mimo jiné v souvislosti s duněním podlahy vedle jedoucích pásových vozidel.
Podařilo se nám přijet do Domažlic těsně před 8:00, ale přesto už byla přilehlá ulice plná zaparkovaných aut. Navíc se z ní stala jednosměrka a hordy ozbrojených šimpanzů si jistě ráno leštily své ... bločky na nesprávně zaparkovaná vozidla modelářů a návštěvníků jako loni. Pokud vím, letos jim snad nikdo takovou radost neudělal.
Ještě než se na kopici hlíny vrhli bagristé, byla jen a jen moje :D . Přejet ji nebylo složité, základem byla jako obvykle správná příprava terénu. V ten okamžik nebylo v sekci tahačů žádné jiné auto, které by dokázalo kopici přejet (resp. nikdo z ostatních řidičů nebyl takový divočák, jako já :) ). Zemina byla jemná a akorát sypká, dobře se po ní jezdilo a nechala se skvěle bagrovat.
Prostoru určenému pro kamiony v měřítku 1:14 dominovala rozměrná výsypná rampa. Zpočátku jsem úplně nepochopil její účel, zejména to horní síto mi vrtalo hlavnou. Kus vedle stál velký válec na čtyřech nožičkách a na zemi rozsypané drobné kuličky. Co to může být?
Záhadný válec byla sýpka na obilí (v našem případě semínka jetele) a rampa byla určena k jejich vysypání do připraveného lavoru pod ní. Celá sestava byla výborně provedená a jejím autorům patří velký obdiv a pochvala. Záměrně byla umístěna co nejblíže k divákům, takže mohli sledovat vyklápění obilí z bezprostřední blízkosti. Jen jsem úplně nepochopil ovládání dvěma přepínači, tak doufám, že mi to její autoři ještě objasní :) .
Převoz zemědělských produktů byl super nápad. Vzhledem k tomu, že Agrovka je přímo vozidlo určené k převozu zemědělských plodin, nemohl jsem se převozu obilí nezúčastnit. Naložení, resp. nasypání obilí na korbu bylo otázkou několika okamžiků, jak ostatně uvidíte na videu. Vysypání obilí znamenalo vyjet na rampu a sklopit náklad do prostoru síta. Byl jsem velmi překvapen, jaký problém to pro většinu moderní "plastové" techniky představovalo. Tahače se zasekávaly na hraně rampy, protože jejich světlá výška snad dosahuje záporných hodnot. Traktorům klouzala zadní kola, pokud v přívěsu převážely něco jiného než směs plynů z naší atmosféry, Na videu je schválně zachycena situace se "sebevědomým" traktorem. Nejdřív se nacpal do fronty před Agrovku, která trpělivě čekala, až nebrzdící plastový Mercedes s návěsem sletí z rampy. Na nájezdu pak traktor chvilku tancoval kozáčka na zadních v domnění, že by mu to nějak mohlo pomoci ve zdolání drobného stoupání rampy. Po druhém pokusu definitivně kapituloval. Agrovka hned po něm vyjela nahoru, jakoby nic. Prostě Tatra vás dostane dál :) .
Z mého pohledu byla rampa navržena správně, vozili jsme předepsaný objem obilí a tudíž se žádné "sype se vám zrní, pane Drtikol" nekonalo. Kdyby tu byl býval Miro se svou Tatrou 813 8x8 S1, zrežírovali bychom Drtikola i s protrženým igelitem :) . Trochu mi to připomnělo situaci před lety v Horažďovicích - schod z mostu půl metru vysoký nečemu vadí? Vždyť je to sjízdné i nahoru :) . Mimochodem, dvakrát se mi stalo, že než jsem dojel vysypat zrní, tak se tam postavil tento béžový MAN.
Ha, co se skrývá v garážích Jihotransu :) . Zapomenutí američtí tankisté! Hello soldier, měli byste rychle vylézt z úkrytu! Jeden socializmus před 26 lety skončil, lehce jsme se nadechli svobody, a už budujeme další. Tak abyste se tu nemuseli schovávat dalších 40 let :) .
Mezi expedičníky a RC-trialisty, jinak také off-road čtyřkolky, by patřil náš Leguán , kdybychom ho vzali s sebou. Na to ale rozhodně nebyl čas, snad jen kdyby naše výprava byla početnější. Jinak tu ale byl atraktivní terén s vodními příkopy a jinými překážkami.
Terénní jízdou zmožené řidiče pak cestou "qýčepu" vítal vlkáč s pantoflem v tlamě. Nabízené studené párky a teplé pívo skýtaly jednu z možností ukojení hladu a žízně.
Úplně na boku haly byla trochu nestrukturovaná sbírka modelů - rally, drift ... a pár letadel.
Na akci se objevilo několik krásných silničních nákladních automobilů. Jedním z nich byl velmi realistický Trambus valník (dokonce i disky kol odpovídají skutečnosti ;) ) a také Volvo F89 valník. Od autora Volva jsem se dověděl, že všechny valníky tohoto typu měly zvedací zadní nápravu, kromě série vozů pro ČSAD. Modelové zvedání poslední nápravy by byl krásný efektík, ale v barvách ČSAD by šlo o historický anachronismus. Chválím dodržení historie! Mimochodem, neměly by oba stroje ČSAD mít žluté kolečko těsně nad čelním sklem uprostřed?
Řidič Volva byl skutečný "pan šofér", podívejte se, jak dokázal vykroužit zatáčku tak dokonale, že vlek stál vnitřní zadní pneumatikou na desce a vnější už byla ve vzduchu. Tomu říkám mít něco "ve voku".
Myčka, resp. oprašovačka, vytrvale ignorovala Tatru 130. To musí být tím skvělým vojenským maskovacím nátěrem :D ... a možná negativním sklonem čelních skel. Snímač byl totiž z infra LED a byl umístěn šikmo pod horní traverzou. Jestli předpokládal nějaký odraz svého budicího světla, tak zrovna u T130 žádná větší odrazná plocha v daném úhlu nebyla.
Na zvýšeném parkovišti, letos rozšířeného o velkou černě nalakovanou OSB desku, stálo velké množství techniky. Ulovil jsem dvě parkovací místa a ihned bylo na první pohled jasné, kde parkují Tatry, neboť se zde T130 hned "podepsala" stopami od hlíny. I přes blátivou stopu měla deska vynikající adhezi, táhnout Tatru po smyku bylo docela náročné (abych odpojil baterku a pak uvolnil průjezd ostatním vozidlům). Párkrát naši sestavu doplnil Jirkův hasičák, jinak parkující mezi ostatními hasičskými vozidly přímo před hasičskou stanicí. Hasičák je čím dál krásnější a realističtější. Jedním z posledních vylepšení bylo obutí do nových menších pneumatik. Rozměrově odpovídají skutečným 10x20" (když si odmyslím disk s průměrem 22.5" kvůli kompatibilitě s Tamiyáckými pneumatikami). Jsou velmi měkké a byly by ideální volbou pro všechny Tatry s pneu 10-11x20" (T148 S1, T138 lanový bagr, T111 apod.).
Po vzoru snížených bočnic sklápěčů T111 jsem s sebou záměrně nevzal horní díl sklápěčky od Agrovky - jen silážní klec. Původně jsem měl vymyšlenou akcičku s kombajnem, bohužel na akci žádný nebyl. Přiznejte se, kdo z vás má funkční (nebo aspoň pojízdný) kombajn v měřítku cca 1:14? Cílem snížení bočnic bylo Agrovku nepřetěžovat, aby se nezadřely písty sklápění korby. Ještě pro to nemám cit, jen vím, že v minulosti s tím měla Agrovka problémy. Nakládání zeminy samozřejmě uvidíte na videu. Povšimněte si, jak obratně řídí čerstvě nalakovaný pásový nakladač mladá a pohledná řidička Lucinka ;) . Aby nedošlo k nedorozumění - Lucinka je samozřejmě ta plastová řidička v měřítku 1:14 způsobně sedící na nakladači ;) .
Nejdříve vezmu trochu nafty a pak odvezu betonové roury pro opravu propustků na pole. Na videu pak uvidíte, jak jsem je na poli složil z auta dolů ;) . Ještě že byly z odolného papíro-betonu :) . Stavebniny byly neustále plné zákazníků. Střídal se tam jeden kamion za druhým. I kdyby bylo ještěrek dvakrát tolik, stále by nestíhaly. Koukám, že Michal zvládnul svojí ještěrkou naložit i traktor. To je panečku pan strojník. Holt kdo umí, umí :) . A jak jsem zjistil z dalších sad fotek, zvládl bez poškození převézt i VW Transporter.
Agrovka, T130 a stavební technika bez problémů jezdily v terénu i s nákladem ... no, některé situace už byly příliš i na (řidiče) Tatry - ráno jsem se snažil s Agrovkou nákladem hlíny vycouvat na násep, ale bylo to nad mé řidičské schopnosti a zkušenosti s tímto vozem, tak jsem nakonec sklopil zeminu vedle. Neměl jsem v úmysly z náspu spadnout, navíc ještě naložený hlínou. Věřím, že Tatra by to zvládla, ale musím pro to získat cit.
Silniční auta zvládala terén s většími či menšími obtížemi. Tahače se zastavovaly v podstatě na každé drobné nečistotě na silnici - sám jsem jednoho s T130 pomáhal vyprostit. Tahač se zasekl na 3mm vrstvě sypké suché hlíny. Tatra ho provokativně objela přes ten nejnáročnější terén, který v okolí byl, a na malou dvojku jsem opatrně najel k předku tahače. Po domluvě a vzájemném odsouhlasení vyprošťovacího postupu s řidičem tahače jsem se pomalu do tahače opřel a potlačil ho směrem vzad.
Kdysi se mě ptal nějaký člověk na youtube, jak je možné, že moje Tatra zvládá takový terén, zatímco jeho silniční návěsový tahač nedokáže přejet práh mezi dveřmi, přičemž mi poslal odkaz na své video, na kterém se nebohý tahač s jednou poháněnou nápravou s otevřeným diferenciálem snaží překonat překážku výšky 1cm. Někomu by to možná přišlo vtipné, ale když 1cm vynásobíme měřítkem, dostáváme 14cm, což je takový menší obrubník. Viděl jsem to nedávno ve skutečnosti, obrubník je pro tyto vozy často nepřekonatelný problém ... mimochodem, trochu větší obrubník je problém i pro prázdnou Pragu S5T. Opakuji to často - to, co jezdíme s Tatrami, je hodně brutální terén, do kterého by se řidič neposilněný vhodnými uhlovodíky (ať už v tekuté nebo práškové podobě) dobrovolně nepouštěl.
Občasné potíže měly kupodivu i traktory - jde většinou o přestavby hraček, nemají přední pohon, jsou lehké a příliš si krásou a realističností jízdy hlavu nelámou. Jeden mi dokonce při noční jízdě nabral T130. Velké štěstí, že se trefil do ocelového nárazníku, nechci ani domýšlet, co by taková rána udělala s žebrováním kapoty.
Stojící Agrovku pro změnu hned ráno naboural osmikolový Mercedes. "Malej capart" si nebyl jist manévrováním se svým osmikolovým náklaďákem, tak šel poprosit svého tatínka, aby mu vyjel z parkoviště. Kluk zasluhuje pochvalu, zatímco jeho tatínek už nikoli. Tatínek přišel, vzal (volantovou) vysílačku do ruky, zatočil a dal "plnej ceres". Mercedes zabořil svou kapotu do ocelové (no dobře, měděné ;) ) korby Agrovky přímo před mýma očima. To mi přišlo skoro až naschvál.
I letos se během dne konaly dvě noční jízdy, což je super nápad. Zhasla světla v hale, aby vyniklo osvětlení jednotlivých modelů, které je zejména u tahačů často realizované velmi důmyslně. U Tater je osvětlení naopak čistě praktické - aby řidič nebyl úplně slepý při práci v noci a zadní světla mnohdy nejsou přes nánosy bláta vidět vůbec :) . Zvláště při noční jízdě vynikal poctivě kovový model traktorbagru. Nejen že celý den neúnavně a spolehlivě pracoval, dokonce v nočním provozu svítil tak výborně, že bylo perfektně vidět na prováděnou zemní práci. Traktorbagr prostě svítil jako ve skutečnosti a žádný jiný model se mu v tomto ohledu nemohl rovnat, takto brutální LEDky nikdo osazené neměl. Na konci videa se o tom můžete přesvědčit.
Tradičně jsem připravil plakáty k založení za stěrač ;) . I na hasičáku se nakonec našlo jedno okno i se sklem, kam se mohl plakát vystavit.
Krásná multikára u stavby rodinného domu - zahlédl jsem, jak zkušeně ji dokázal naložit velký Cat nakladač - ten, který běžně zvládne jednou lžící naplnit celou Tatru. Nabral si přesné množství materiálu na jednu stranu lžíce a opatrně s chirurgickou přesností složil Multikáře na korbu. Odpoledne jsem pak na stavbu domu přivezl i další stavební materiál (paletu cementu, žábu a betonové žlaby). Místní pracovníci se nějak neměli k tomu, aby si materiál složili, chvilku očumovali okolo a pak prohlásili, že materiál je nevyhovující :) . Odvezl jsem ho zpátky do stavebnin. Půjčili mi však stříbrný Land Rover (no, pravda, Range Rover), posadil jsem ho na Tatru, aby se role těchto vozidel na chvilku obrátily (většinou je to tak, že Land Rover veze Tatru :) ).
U Tatry 130 jsem před akcí jsem zkoumal, proč má pravé přední kolo takovou vůli v řízení. Ukázalo se, že to není jen v čepech, ale také v té speciální páce řízení. Před lety jsem tam naletoval normální ocelovou matku , protože původní závit nedostačoval. Teď jsem zjistil, že ta matka je vymačkaná (čili do elipsy!) a červík v ní lítá, ale pořád je v závitu utažený. Neuvěřitelné, co tam musí být za síly...
Říkáš vůle na řízení? Tak se na to podíváme ... bezpečnost práce především!
Já jsem taky autobus ... odvezu celou četu vojáků i s výstrojí.
Samostatnou sekci měly velké modely poháněné spalovacími motory. Ruská T34 se dokonce jednou zatoulala i mezi kamiony. Přilákal ji samozřejmě hliněný vrch ;) .
S Tatrou 130 jsme vždycky hledali nové cestičky terénem a točili zajímavé záběry, situace a rekvizity, ale až na výjimky nikdy nic nevozila. V podstatě každý průjezd je jiný. Zato Agrovka je sklápěčka - měla by dojet na pole, nasbírat od kombajnu kukuřici a šup s tím do JZD na silážní jámu. Tentokrát jsme chvilku vozili zeminu a pak ten jetel. To pro mě byla nová zkušenost - a byl jsem překvapen, jak moc. Uvědomil jsem si, že s Agrovkou se jezdí od místa nakládky do místa sklopení, celý den v jednom kruhu a pořád stejně. Dojet pro náklad, naložit, odvézt, složit. Představa, že vozím jetel i jen hodinu bez náznaku invence a hledání nových cest, se mi moc nelíbí :) .
Zajímavé využití Agrovky se přeci jen našlo - protože se krásně měkce pohupuje na vzduchovém odpružení, dostala odpoledne kameru. Kamera se jí ale asi moc nelíbila, třikrát ji dokázala vyklopit, jednou ji dokonce shodila ze zvýšeného parkoviště. Snad se kameře nic nestalo, protože CCD kameru už dneska neseženu (jen ty CMOS hnusy). Borec mi nabídl lepší stativ s dotazem, jestli je korba kovová. Ano, je kovová a jal jsem se nohy stativu rozevřít tak, aby měla kamera lepší stabilitu. Borec na mě nechápavě koukal - proč to prý nepostavím na ty magnetické konce? No jo, korba sice kovová je, ale měděná :) . Bohužel při natáčení hasičáku v terénu se ukázalo, že pravé zadní kolo na Agrovce ztratilo pohon (asi se protočil červík, byla tam vůle už předtím). Už jsem stačil domluvit návštěvu v autorizovaném servisu ;) .
Zajímavou novinkou bylo hodnocení modelů diváky. Každý přihlášený obdržel "startovní číslo" - v našem případě číslo 90. Docela by mě zajímalo, kolik bodů jsme dostali, protože T130 povětšinu času stála skryta uprostřed zvýšeného parkoviště, neboť na silnicích byl občas dost hustý provoz a navíc se jí snažím šetřit. Občas se i sveze na podvalníku ;) .
Tedy ne, že by se mi to šetření příliš dařilo, během dne najela 03h 11m 48.31s. Na jednodenní akci je to myslím dobrý výsledek. Agrovka sice zatím žádné přesné počítadlo nemá, ale odhadem takových 1.5h jízdy udělala také.
Letos jsem měl pocit, že bylo výrazně více diváků. Ostatně není se co divit, termín akce je zvolen výborně (takto na podzim jiné akce v podstatě nejsou), a akce si podle mého názoru velmi podařenými předchozími ročníky vybudovala pěkné renomé i mezi modeláři. Měl jsem i dojem, že se piloti RC strojů poučili a více se letos vyhýbali chození po cestách a všelijak jinak se snažili umožnit divákům lepší výhled.
Velkou pochvalu zaslouží i má krásná kameramanka - pečlivě a trpělivě pořizovala videozáznam přesně podle pokynů "pana řežiséra" ;) . Zdrojového materiálu proto bylo na jednodenní akci bohatě, jak se ostatně můžete přesvědčit na výsledném videu.
https://youtu.be/NvkiLLV9Qv8
Na závěr bych chtěl opět poděkovat organizátorům a zejména Davidovi za vstřícnost a perfektní zajištění akce po všech stránkách. Věřím a přeji celému organizačnímu týmu, že akce byla letos už aspoň trošku zisková a že další ročníky budou následovat. Děkujeme a na nějaké další modelářské akci brzy nashledanou!
Ale nebojte, Tatra je jen jedna a dnes se opět vrátíme do zaběhnutých kolejí - je tu reportáž z modelářské výstavy Domažlice 2015 . Dovolte mi začít poněkud netradičně poděkováním paní doktorce - zubařce, že mi posunula termín návštěvy dva dny před akcí o týden.
Měl jsem tedy cca 4 hodiny čistého času na přípravu, přičemž termín pro podání a potvrzení přihlášky na akci již dávno propadl. Přesto jsem zkusil oslovit pana šéforganizátora, zda by se našla nějaká možnost na akci se vetřít. Dostalo se nám velké pocty - obdržel jsem rychlou odpověď, abych se neptal, zda můžeme přijet, ale že prostě musíme přijet.
Na tomto místě si neodpustím ještě jeden vtípek - v potvrzení přihlášky stálo (cituji): "Jméno doprovodné osoby: (stačí buď křestní jméno nebo např.: kamarád, přítelkyně, manželka, tchýně atd.)". Nemohl jsem odolat, napsal jsem "manželka, tchýně", protože to je jednak zcela absurdní kombinace, kterou mnozí z vás (a jistě ani pan šéforganizátor) nečekají, a to tím spíš, že to navíc byla pravda :) . Možná, že vy byste svou tchýni nejraději dopřáli zcela jiné kratochvíle, ale já jsem naopak rád, že moje tchýně je tak skvělá ženská :) .
Potvrzením přihlášky se v seznamu účastníků na webu rc-truck Domažlice rázem objevily jediné dvě Tatry na akci (pokud nepočítám zelený dakarský speciál v měřítku 1:10, ale to není Tatra - nemá rouru). Přípravy na akci představovaly hlavně vyrobit pro Agrovku přepravní krabici. Největší krabice, kterou jsem měl po ruce, byla právě od Leguána . Přestože Leguán je velká čtyřkolka, stejně krabici na délku chyběly 2cm. Podařilo se mi ji však přetvořit v dostatečně kompaktní a pevnou garáž, navíc doplněnou o jednoduchý mechanizmus na vyndavání modelu. Agrovku totiž nelze snadno chytit zboku za rouru a navíc je velmi těžká, tedy postup ukládání do krabice léty prověřený u T130 zde aplikovat nelze. Škoda, že tentorkát na akci chyběla váha, dotaz na hmotnosti modelů se objevil několikrát, mimo jiné v souvislosti s duněním podlahy vedle jedoucích pásových vozidel.
Podařilo se nám přijet do Domažlic těsně před 8:00, ale přesto už byla přilehlá ulice plná zaparkovaných aut. Navíc se z ní stala jednosměrka a hordy ozbrojených šimpanzů si jistě ráno leštily své ... bločky na nesprávně zaparkovaná vozidla modelářů a návštěvníků jako loni. Pokud vím, letos jim snad nikdo takovou radost neudělal.
Ještě než se na kopici hlíny vrhli bagristé, byla jen a jen moje :D . Přejet ji nebylo složité, základem byla jako obvykle správná příprava terénu. V ten okamžik nebylo v sekci tahačů žádné jiné auto, které by dokázalo kopici přejet (resp. nikdo z ostatních řidičů nebyl takový divočák, jako já :) ). Zemina byla jemná a akorát sypká, dobře se po ní jezdilo a nechala se skvěle bagrovat.
Prostoru určenému pro kamiony v měřítku 1:14 dominovala rozměrná výsypná rampa. Zpočátku jsem úplně nepochopil její účel, zejména to horní síto mi vrtalo hlavnou. Kus vedle stál velký válec na čtyřech nožičkách a na zemi rozsypané drobné kuličky. Co to může být?
Záhadný válec byla sýpka na obilí (v našem případě semínka jetele) a rampa byla určena k jejich vysypání do připraveného lavoru pod ní. Celá sestava byla výborně provedená a jejím autorům patří velký obdiv a pochvala. Záměrně byla umístěna co nejblíže k divákům, takže mohli sledovat vyklápění obilí z bezprostřední blízkosti. Jen jsem úplně nepochopil ovládání dvěma přepínači, tak doufám, že mi to její autoři ještě objasní :) .
Převoz zemědělských produktů byl super nápad. Vzhledem k tomu, že Agrovka je přímo vozidlo určené k převozu zemědělských plodin, nemohl jsem se převozu obilí nezúčastnit. Naložení, resp. nasypání obilí na korbu bylo otázkou několika okamžiků, jak ostatně uvidíte na videu. Vysypání obilí znamenalo vyjet na rampu a sklopit náklad do prostoru síta. Byl jsem velmi překvapen, jaký problém to pro většinu moderní "plastové" techniky představovalo. Tahače se zasekávaly na hraně rampy, protože jejich světlá výška snad dosahuje záporných hodnot. Traktorům klouzala zadní kola, pokud v přívěsu převážely něco jiného než směs plynů z naší atmosféry, Na videu je schválně zachycena situace se "sebevědomým" traktorem. Nejdřív se nacpal do fronty před Agrovku, která trpělivě čekala, až nebrzdící plastový Mercedes s návěsem sletí z rampy. Na nájezdu pak traktor chvilku tancoval kozáčka na zadních v domnění, že by mu to nějak mohlo pomoci ve zdolání drobného stoupání rampy. Po druhém pokusu definitivně kapituloval. Agrovka hned po něm vyjela nahoru, jakoby nic. Prostě Tatra vás dostane dál :) .
Z mého pohledu byla rampa navržena správně, vozili jsme předepsaný objem obilí a tudíž se žádné "sype se vám zrní, pane Drtikol" nekonalo. Kdyby tu byl býval Miro se svou Tatrou 813 8x8 S1, zrežírovali bychom Drtikola i s protrženým igelitem :) . Trochu mi to připomnělo situaci před lety v Horažďovicích - schod z mostu půl metru vysoký nečemu vadí? Vždyť je to sjízdné i nahoru :) . Mimochodem, dvakrát se mi stalo, že než jsem dojel vysypat zrní, tak se tam postavil tento béžový MAN.
Ha, co se skrývá v garážích Jihotransu :) . Zapomenutí američtí tankisté! Hello soldier, měli byste rychle vylézt z úkrytu! Jeden socializmus před 26 lety skončil, lehce jsme se nadechli svobody, a už budujeme další. Tak abyste se tu nemuseli schovávat dalších 40 let :) .
Mezi expedičníky a RC-trialisty, jinak také off-road čtyřkolky, by patřil náš Leguán , kdybychom ho vzali s sebou. Na to ale rozhodně nebyl čas, snad jen kdyby naše výprava byla početnější. Jinak tu ale byl atraktivní terén s vodními příkopy a jinými překážkami.
Terénní jízdou zmožené řidiče pak cestou "qýčepu" vítal vlkáč s pantoflem v tlamě. Nabízené studené párky a teplé pívo skýtaly jednu z možností ukojení hladu a žízně.
Úplně na boku haly byla trochu nestrukturovaná sbírka modelů - rally, drift ... a pár letadel.
Na akci se objevilo několik krásných silničních nákladních automobilů. Jedním z nich byl velmi realistický Trambus valník (dokonce i disky kol odpovídají skutečnosti ;) ) a také Volvo F89 valník. Od autora Volva jsem se dověděl, že všechny valníky tohoto typu měly zvedací zadní nápravu, kromě série vozů pro ČSAD. Modelové zvedání poslední nápravy by byl krásný efektík, ale v barvách ČSAD by šlo o historický anachronismus. Chválím dodržení historie! Mimochodem, neměly by oba stroje ČSAD mít žluté kolečko těsně nad čelním sklem uprostřed?
Řidič Volva byl skutečný "pan šofér", podívejte se, jak dokázal vykroužit zatáčku tak dokonale, že vlek stál vnitřní zadní pneumatikou na desce a vnější už byla ve vzduchu. Tomu říkám mít něco "ve voku".
Myčka, resp. oprašovačka, vytrvale ignorovala Tatru 130. To musí být tím skvělým vojenským maskovacím nátěrem :D ... a možná negativním sklonem čelních skel. Snímač byl totiž z infra LED a byl umístěn šikmo pod horní traverzou. Jestli předpokládal nějaký odraz svého budicího světla, tak zrovna u T130 žádná větší odrazná plocha v daném úhlu nebyla.
Na zvýšeném parkovišti, letos rozšířeného o velkou černě nalakovanou OSB desku, stálo velké množství techniky. Ulovil jsem dvě parkovací místa a ihned bylo na první pohled jasné, kde parkují Tatry, neboť se zde T130 hned "podepsala" stopami od hlíny. I přes blátivou stopu měla deska vynikající adhezi, táhnout Tatru po smyku bylo docela náročné (abych odpojil baterku a pak uvolnil průjezd ostatním vozidlům). Párkrát naši sestavu doplnil Jirkův hasičák, jinak parkující mezi ostatními hasičskými vozidly přímo před hasičskou stanicí. Hasičák je čím dál krásnější a realističtější. Jedním z posledních vylepšení bylo obutí do nových menších pneumatik. Rozměrově odpovídají skutečným 10x20" (když si odmyslím disk s průměrem 22.5" kvůli kompatibilitě s Tamiyáckými pneumatikami). Jsou velmi měkké a byly by ideální volbou pro všechny Tatry s pneu 10-11x20" (T148 S1, T138 lanový bagr, T111 apod.).
Po vzoru snížených bočnic sklápěčů T111 jsem s sebou záměrně nevzal horní díl sklápěčky od Agrovky - jen silážní klec. Původně jsem měl vymyšlenou akcičku s kombajnem, bohužel na akci žádný nebyl. Přiznejte se, kdo z vás má funkční (nebo aspoň pojízdný) kombajn v měřítku cca 1:14? Cílem snížení bočnic bylo Agrovku nepřetěžovat, aby se nezadřely písty sklápění korby. Ještě pro to nemám cit, jen vím, že v minulosti s tím měla Agrovka problémy. Nakládání zeminy samozřejmě uvidíte na videu. Povšimněte si, jak obratně řídí čerstvě nalakovaný pásový nakladač mladá a pohledná řidička Lucinka ;) . Aby nedošlo k nedorozumění - Lucinka je samozřejmě ta plastová řidička v měřítku 1:14 způsobně sedící na nakladači ;) .
Nejdříve vezmu trochu nafty a pak odvezu betonové roury pro opravu propustků na pole. Na videu pak uvidíte, jak jsem je na poli složil z auta dolů ;) . Ještě že byly z odolného papíro-betonu :) . Stavebniny byly neustále plné zákazníků. Střídal se tam jeden kamion za druhým. I kdyby bylo ještěrek dvakrát tolik, stále by nestíhaly. Koukám, že Michal zvládnul svojí ještěrkou naložit i traktor. To je panečku pan strojník. Holt kdo umí, umí :) . A jak jsem zjistil z dalších sad fotek, zvládl bez poškození převézt i VW Transporter.
Agrovka, T130 a stavební technika bez problémů jezdily v terénu i s nákladem ... no, některé situace už byly příliš i na (řidiče) Tatry - ráno jsem se snažil s Agrovkou nákladem hlíny vycouvat na násep, ale bylo to nad mé řidičské schopnosti a zkušenosti s tímto vozem, tak jsem nakonec sklopil zeminu vedle. Neměl jsem v úmysly z náspu spadnout, navíc ještě naložený hlínou. Věřím, že Tatra by to zvládla, ale musím pro to získat cit.
Silniční auta zvládala terén s většími či menšími obtížemi. Tahače se zastavovaly v podstatě na každé drobné nečistotě na silnici - sám jsem jednoho s T130 pomáhal vyprostit. Tahač se zasekl na 3mm vrstvě sypké suché hlíny. Tatra ho provokativně objela přes ten nejnáročnější terén, který v okolí byl, a na malou dvojku jsem opatrně najel k předku tahače. Po domluvě a vzájemném odsouhlasení vyprošťovacího postupu s řidičem tahače jsem se pomalu do tahače opřel a potlačil ho směrem vzad.
Kdysi se mě ptal nějaký člověk na youtube, jak je možné, že moje Tatra zvládá takový terén, zatímco jeho silniční návěsový tahač nedokáže přejet práh mezi dveřmi, přičemž mi poslal odkaz na své video, na kterém se nebohý tahač s jednou poháněnou nápravou s otevřeným diferenciálem snaží překonat překážku výšky 1cm. Někomu by to možná přišlo vtipné, ale když 1cm vynásobíme měřítkem, dostáváme 14cm, což je takový menší obrubník. Viděl jsem to nedávno ve skutečnosti, obrubník je pro tyto vozy často nepřekonatelný problém ... mimochodem, trochu větší obrubník je problém i pro prázdnou Pragu S5T. Opakuji to často - to, co jezdíme s Tatrami, je hodně brutální terén, do kterého by se řidič neposilněný vhodnými uhlovodíky (ať už v tekuté nebo práškové podobě) dobrovolně nepouštěl.
Občasné potíže měly kupodivu i traktory - jde většinou o přestavby hraček, nemají přední pohon, jsou lehké a příliš si krásou a realističností jízdy hlavu nelámou. Jeden mi dokonce při noční jízdě nabral T130. Velké štěstí, že se trefil do ocelového nárazníku, nechci ani domýšlet, co by taková rána udělala s žebrováním kapoty.
Stojící Agrovku pro změnu hned ráno naboural osmikolový Mercedes. "Malej capart" si nebyl jist manévrováním se svým osmikolovým náklaďákem, tak šel poprosit svého tatínka, aby mu vyjel z parkoviště. Kluk zasluhuje pochvalu, zatímco jeho tatínek už nikoli. Tatínek přišel, vzal (volantovou) vysílačku do ruky, zatočil a dal "plnej ceres". Mercedes zabořil svou kapotu do ocelové (no dobře, měděné ;) ) korby Agrovky přímo před mýma očima. To mi přišlo skoro až naschvál.
I letos se během dne konaly dvě noční jízdy, což je super nápad. Zhasla světla v hale, aby vyniklo osvětlení jednotlivých modelů, které je zejména u tahačů často realizované velmi důmyslně. U Tater je osvětlení naopak čistě praktické - aby řidič nebyl úplně slepý při práci v noci a zadní světla mnohdy nejsou přes nánosy bláta vidět vůbec :) . Zvláště při noční jízdě vynikal poctivě kovový model traktorbagru. Nejen že celý den neúnavně a spolehlivě pracoval, dokonce v nočním provozu svítil tak výborně, že bylo perfektně vidět na prováděnou zemní práci. Traktorbagr prostě svítil jako ve skutečnosti a žádný jiný model se mu v tomto ohledu nemohl rovnat, takto brutální LEDky nikdo osazené neměl. Na konci videa se o tom můžete přesvědčit.
Tradičně jsem připravil plakáty k založení za stěrač ;) . I na hasičáku se nakonec našlo jedno okno i se sklem, kam se mohl plakát vystavit.
Krásná multikára u stavby rodinného domu - zahlédl jsem, jak zkušeně ji dokázal naložit velký Cat nakladač - ten, který běžně zvládne jednou lžící naplnit celou Tatru. Nabral si přesné množství materiálu na jednu stranu lžíce a opatrně s chirurgickou přesností složil Multikáře na korbu. Odpoledne jsem pak na stavbu domu přivezl i další stavební materiál (paletu cementu, žábu a betonové žlaby). Místní pracovníci se nějak neměli k tomu, aby si materiál složili, chvilku očumovali okolo a pak prohlásili, že materiál je nevyhovující :) . Odvezl jsem ho zpátky do stavebnin. Půjčili mi však stříbrný Land Rover (no, pravda, Range Rover), posadil jsem ho na Tatru, aby se role těchto vozidel na chvilku obrátily (většinou je to tak, že Land Rover veze Tatru :) ).
U Tatry 130 jsem před akcí jsem zkoumal, proč má pravé přední kolo takovou vůli v řízení. Ukázalo se, že to není jen v čepech, ale také v té speciální páce řízení. Před lety jsem tam naletoval normální ocelovou matku , protože původní závit nedostačoval. Teď jsem zjistil, že ta matka je vymačkaná (čili do elipsy!) a červík v ní lítá, ale pořád je v závitu utažený. Neuvěřitelné, co tam musí být za síly...
Říkáš vůle na řízení? Tak se na to podíváme ... bezpečnost práce především!
Já jsem taky autobus ... odvezu celou četu vojáků i s výstrojí.
Samostatnou sekci měly velké modely poháněné spalovacími motory. Ruská T34 se dokonce jednou zatoulala i mezi kamiony. Přilákal ji samozřejmě hliněný vrch ;) .
S Tatrou 130 jsme vždycky hledali nové cestičky terénem a točili zajímavé záběry, situace a rekvizity, ale až na výjimky nikdy nic nevozila. V podstatě každý průjezd je jiný. Zato Agrovka je sklápěčka - měla by dojet na pole, nasbírat od kombajnu kukuřici a šup s tím do JZD na silážní jámu. Tentokrát jsme chvilku vozili zeminu a pak ten jetel. To pro mě byla nová zkušenost - a byl jsem překvapen, jak moc. Uvědomil jsem si, že s Agrovkou se jezdí od místa nakládky do místa sklopení, celý den v jednom kruhu a pořád stejně. Dojet pro náklad, naložit, odvézt, složit. Představa, že vozím jetel i jen hodinu bez náznaku invence a hledání nových cest, se mi moc nelíbí :) .
Zajímavé využití Agrovky se přeci jen našlo - protože se krásně měkce pohupuje na vzduchovém odpružení, dostala odpoledne kameru. Kamera se jí ale asi moc nelíbila, třikrát ji dokázala vyklopit, jednou ji dokonce shodila ze zvýšeného parkoviště. Snad se kameře nic nestalo, protože CCD kameru už dneska neseženu (jen ty CMOS hnusy). Borec mi nabídl lepší stativ s dotazem, jestli je korba kovová. Ano, je kovová a jal jsem se nohy stativu rozevřít tak, aby měla kamera lepší stabilitu. Borec na mě nechápavě koukal - proč to prý nepostavím na ty magnetické konce? No jo, korba sice kovová je, ale měděná :) . Bohužel při natáčení hasičáku v terénu se ukázalo, že pravé zadní kolo na Agrovce ztratilo pohon (asi se protočil červík, byla tam vůle už předtím). Už jsem stačil domluvit návštěvu v autorizovaném servisu ;) .
Zajímavou novinkou bylo hodnocení modelů diváky. Každý přihlášený obdržel "startovní číslo" - v našem případě číslo 90. Docela by mě zajímalo, kolik bodů jsme dostali, protože T130 povětšinu času stála skryta uprostřed zvýšeného parkoviště, neboť na silnicích byl občas dost hustý provoz a navíc se jí snažím šetřit. Občas se i sveze na podvalníku ;) .
Tedy ne, že by se mi to šetření příliš dařilo, během dne najela 03h 11m 48.31s. Na jednodenní akci je to myslím dobrý výsledek. Agrovka sice zatím žádné přesné počítadlo nemá, ale odhadem takových 1.5h jízdy udělala také.
Letos jsem měl pocit, že bylo výrazně více diváků. Ostatně není se co divit, termín akce je zvolen výborně (takto na podzim jiné akce v podstatě nejsou), a akce si podle mého názoru velmi podařenými předchozími ročníky vybudovala pěkné renomé i mezi modeláři. Měl jsem i dojem, že se piloti RC strojů poučili a více se letos vyhýbali chození po cestách a všelijak jinak se snažili umožnit divákům lepší výhled.
Velkou pochvalu zaslouží i má krásná kameramanka - pečlivě a trpělivě pořizovala videozáznam přesně podle pokynů "pana řežiséra" ;) . Zdrojového materiálu proto bylo na jednodenní akci bohatě, jak se ostatně můžete přesvědčit na výsledném videu.
https://youtu.be/NvkiLLV9Qv8
Na závěr bych chtěl opět poděkovat organizátorům a zejména Davidovi za vstřícnost a perfektní zajištění akce po všech stránkách. Věřím a přeji celému organizačnímu týmu, že akce byla letos už aspoň trošku zisková a že další ročníky budou následovat. Děkujeme a na nějaké další modelářské akci brzy nashledanou!
Naposledy upravil(a) DRracer dne 17 srp 2016 13:09, celkem upraveno 1 x.
Re: Tatra 130
Skvělá reportáž, určitě se tam spotřebovalo dost nafty, respektive miliampérhodin :-) Pro upřesnění, jak byla zmínka o tom žlutém kolečku
u trambusů a autobusů, slyšel jsem, že se tak označovala vozidla po provedené GO. Takže, představené modely ještě na generálce nebyly :-)
u trambusů a autobusů, slyšel jsem, že se tak označovala vozidla po provedené GO. Takže, představené modely ještě na generálce nebyly :-)
Re: Tatra 130
Díky za pochvalu, osobně to odhaduji řádově na 500Ah a litry benzínové směsi pro ty velké modely :DZdenda píše:Skvělá reportáž, určitě se tam spotřebovalo dost nafty, respektive miliampérhodin :-)
Dobrá otázka - moje informace hovoří čistě i identifikaci vozidel jezdících pro ČSAD, aby je bylo možno identifikovat i zepředu. Třeba nám to někdo objasní :)Zdenda píše:Pro upřesnění, jak byla zmínka o tom žlutém kolečku u trambusů a autobusů, slyšel jsem, že se tak označovala vozidla po provedené GO. Takže, představené modely ještě na generálce nebyly :-)
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Opět napínavé počtení a pokoukání Davide. Koukal jsem, že tam bylo pár zajímavých novinek. Nemáš nějaké další informace nebo videa, k tomu traktorbagru, Matesu a tomu hasičskému speciálu 8x8?
Re: Tatra 130
Díky Pepo, traktorbagr byl vyloženě výborný, jak "ve dne" tak "v noci". S jeho autorem jsem prohodil jen pár slov, na své dílo je pyšný, ale podruhé už by to dělat nechtěl. Každopádně je to celé honěné hydraulikou a to velmi svižně. Bagr je akorát těžký, takže hrnutí a bagrování není problém, jak je ostatně vidět na videu.
Modrý Mates mě zaujal nejen kvůli tomu, že má Trilexy ;) , ale taky jak je krásně nastříkaný a působí velmi věrohodně, byť pár detailů k dořešení ještě zbývá.
Pak se tam při pohledu z Agrovky mihne i čerstvě dokončená krátká "Matesí" kabina posazená na sklápěčovém podvozku, více k tomu jistě řekne Jirka.
A o tom hasičáku bohužel nevím nic, ani jestli to má nějakou reálnou předlohu.
Modrý Mates mě zaujal nejen kvůli tomu, že má Trilexy ;) , ale taky jak je krásně nastříkaný a působí velmi věrohodně, byť pár detailů k dořešení ještě zbývá.
Pak se tam při pohledu z Agrovky mihne i čerstvě dokončená krátká "Matesí" kabina posazená na sklápěčovém podvozku, více k tomu jistě řekne Jirka.
A o tom hasičáku bohužel nevím nic, ani jestli to má nějakou reálnou předlohu.
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
OK, tak budeme čekat, co Jirka. Na toho Matesa bych chtěl vytvořit nápravy, ale nemám žádné podklady mimo pár fotek. Kdybys o něčem věděl, budu rád.
Re: Tatra 130
Parádní reportáž jako vždy :wink: Pepo o tom traktorbagru je topic zde: http://www.forum.tamiyaforum.cz/viewtop ... 84&t=20297 Skusim ti sehnat nějaké rozměry těch náprav na toho matesa. Budu jenom rád když se toho ujmeš, protože já nevim kdy bych se k tomu dostal. Já teď dělám na převodovce, tak snad to klapne.. :)
CNC frézování, 3D tisk -------- culen.jakub@gmail.com ----------
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Ten bagr to je neskutečná záležitost. Myslím, že naprosto překonal všechno, co se dosud udělalo. K tomu Matesu, pošli Kubo co půjde a napiš mi to do emailu. Zajímá mě i ta převodovka co na ni děláš.
Re: Tatra 130
Reportaz je pardna. A ten bager je super. Len pozeram, ako mohol vyrobit tak male, funkcne piesty a rozdelovace...
(Vlado Turansky)
Tatra 148 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_148
Tatra 818 8x8 vvn http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_8x8_vvn/
Tatra 815 UDS 114 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_UDS_114/
Tatra 148 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_148
Tatra 818 8x8 vvn http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_8x8_vvn/
Tatra 815 UDS 114 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_UDS_114/
Re: Tatra 130
Tak pánové klobouk dolů.Davide není co dodat.K Tobě to prostě patří.Měl jsi být reportérem nějakého velkého deníku a pravdivě psát a popisovat děje.
Předpokládám,že po mém zdravotním kolapsu se mi podaří v dalším roce nějaké akce zúčatnit a dokončit rozdělanou stavbu samože Tatry s rourou.
Tak ať se Vám všem daří.Pepo vzpomeň na mě.
Díky.
Předpokládám,že po mém zdravotním kolapsu se mi podaří v dalším roce nějaké akce zúčatnit a dokončit rozdělanou stavbu samože Tatry s rourou.
Tak ať se Vám všem daří.Pepo vzpomeň na mě.
Díky.
Stan
Re: Tatra 130
Díky za pochvalu, Stando, ale skutečně není mým snem být reportérem velkého plátku. Nedělám si iluze, že bych pak měl možnost pravdivě popisovat děje. Dělám to pro radost svoji a vaši. Jakmile by se z toho stal kšeft, nebylo by to ono ;) .
Apropos - chybíš nám na akcích, v podstatě máme tvého Kolosa jen na pár fotkách ve sněhu, ani na videu není ;) . Takže se těšíme příští rok na nějaké akci.
Apropos - chybíš nám na akcích, v podstatě máme tvého Kolosa jen na pár fotkách ve sněhu, ani na videu není ;) . Takže se těšíme příští rok na nějaké akci.
Re: Tatra 130
K reportáži nelze nic dodat, jako vždy poutavé a vtipné počtení, prostě to David za ta léta má vyprecizované k působivé dokonalosti :-)
K tomu žlutému kolečku - pokud já víma pamatuji si, tak žlutý puntík opravdu označoval zepředu i zezadu vozidla ČSAD (měly je i vleky a návěsy).
nebylo to jediné značení, například vozidla Vojenských staveb měli na vozidlech místo puntíku dvě vodorovné žluté čáry. Na další značení si už nepamatuji.
Modrý trambus má dodáno více detailů než je na něm navěšeno, ale majitel je lajdák, takže stále nemá trilexy kompletní (nemají středové "špunty") a maska se mu válí doma v šuplíku... :-) v něčem je dál než moji hasiči, něco mu zase bohužel chybí. ale celkově je moc pěkný a konečně na akcích začínáme bořit nadvládu Scanií a Mercedesů... :-)
Čtyřnápravová hasičská obluda má reálný základ - podvozek z nosiče raket MZKT 92921 Topol předělaný na hasičský speciál který dle autora Toníka Arvaye plní své bojové úkoly na letišti v Moskvě.
Ohledně náprav na Š706 jsem připraven vyrazit na pořízení fotodokumentace a měření na skutečném autě, ale protože na mě něco leze a ženská to není a venku v našem okolí pořád lehce padá cosi mokrého, dospěl jsem k rozhodnutí neválet se pod náklaďákem v tomto stavu a podmínkách a odsunout to o několik dní
Matesí kabinu Pepa viděl, má řadu nedostatků (některé díky tomu, že jsem přední část použil z existující kabiny 4+1, jiné díky mému lajdáctví a nešikovným rukám), ale snad z něj pár zajímavých kousků někdy také vznikne i když to asi v drtivé většině budou "jen" sklápěčky i když i s krátkou kabinou se vyskytla řada zajímavých verzí. nicméně do té maličké kabiny nacpat převážnou část elektroniky bude jistě zajímavá výzva. No, když elektronika šla nacpat do té zelené multikáry, musí to jít i do Matesa
K tomu žlutému kolečku - pokud já víma pamatuji si, tak žlutý puntík opravdu označoval zepředu i zezadu vozidla ČSAD (měly je i vleky a návěsy).
nebylo to jediné značení, například vozidla Vojenských staveb měli na vozidlech místo puntíku dvě vodorovné žluté čáry. Na další značení si už nepamatuji.
Modrý trambus má dodáno více detailů než je na něm navěšeno, ale majitel je lajdák, takže stále nemá trilexy kompletní (nemají středové "špunty") a maska se mu válí doma v šuplíku... :-) v něčem je dál než moji hasiči, něco mu zase bohužel chybí. ale celkově je moc pěkný a konečně na akcích začínáme bořit nadvládu Scanií a Mercedesů... :-)
Čtyřnápravová hasičská obluda má reálný základ - podvozek z nosiče raket MZKT 92921 Topol předělaný na hasičský speciál který dle autora Toníka Arvaye plní své bojové úkoly na letišti v Moskvě.
Ohledně náprav na Š706 jsem připraven vyrazit na pořízení fotodokumentace a měření na skutečném autě, ale protože na mě něco leze a ženská to není a venku v našem okolí pořád lehce padá cosi mokrého, dospěl jsem k rozhodnutí neválet se pod náklaďákem v tomto stavu a podmínkách a odsunout to o několik dní
Matesí kabinu Pepa viděl, má řadu nedostatků (některé díky tomu, že jsem přední část použil z existující kabiny 4+1, jiné díky mému lajdáctví a nešikovným rukám), ale snad z něj pár zajímavých kousků někdy také vznikne i když to asi v drtivé většině budou "jen" sklápěčky i když i s krátkou kabinou se vyskytla řada zajímavých verzí. nicméně do té maličké kabiny nacpat převážnou část elektroniky bude jistě zajímavá výzva. No, když elektronika šla nacpat do té zelené multikáry, musí to jít i do Matesa
"Výkonnost vozidla není závislá jen na počtu koní, nýbrž na stupni porozumění mezi člověkem a vozidlem" (dílenská příručka Praga V3S)
"Jedete-li s větrem v zádech, naučte se využívat jeho sílu" (příručka k obsluze Trabant 601)
"Jedete-li s větrem v zádech, naučte se využívat jeho sílu" (příručka k obsluze Trabant 601)
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Myslím na to Stando, ale mám teď jinou práci. Předpokládám, že máš na modelu i tak co dělat 
A k té Multikáře, nikde se jim nezahlídl v akci. Kamera nebyla po ruce?
A k té Multikáře, nikde se jim nezahlídl v akci. Kamera nebyla po ruce?