Diky chlapi ;)
Pepo, verim, ze na T84 se taky dostane a bude to dalsi nadherny model.
Tatra 130
Re: Tatra 130
Už asi rok nosím v hlavě nápad na video, které je svým způsobem neobvyklé. Zatím vždy jste měli možnost Tatru 130 vidět v obtížném terénu, ať už to byly písečné duny, pláž u moře, kamenitý terén i hluboké bláto. A přitom jste byli jistě také zvědavi, jak se Tatra chová v běžném provozu na silnici. Ne, že by se Tatra nedokázala udržet ve správném pruhu na modelových silnicích (ačkoli mám občas pocit, že dodržování dopravních předpisů v modelové krajině je jev spíše ojedinělý), ale zatím nikde jsem nepublikoval průběh opravdových dynamických zkoušek.
Pravidelní čtenáři jistě už tuší, kam mířím - vědí, že model T130 má mechanickou převodovku o dvou stupních a softwarová řídicí jednotka se stará o simulaci motoru, pětistupňové převodovky se zpátečkou a také o brzdění. Až na pár výjimek (doslova asi dvou sekvencí) se o tom na videích vůbec nelze přesvědčit. V terénu nám totiž obvykle stačí malá dvojka nebo trojka, na prudké sjezdy malá jednička.
Cílem je tedy předvést rozjezd Tatry na maximální rychlost. Tatra 130 není běžné RC auto, které díky vlastnostem elektromotoru udělá "tři sta z místa". Naopak - řídicí jednotka v Tatře věrně simuluje dynamiku skutečného náklaďáku. A vězte, že těch 130 vzduchem ošlehaných poníků na devítitunové auto žádná hitparáda nebyla.
Pohodlně se tedy usaďte, čeká nás koncert vzduchem chlazeného vznětového osmiválce, ale nejdříve pár slov k přípravám testu.
Na provedení dynamických zkoušek bylo potřeba objevit dostatečně rovný úsek asfaltové nebo betonové plochy, který bude zároveň bezpečný pro provedení natáčení (očekávaná doba natáčení byla 3h, nakonec to bylo lehce přes 4h). Dalšími požadavky bylo samozřejmě krásné prostředí, ideálně někde v přírodě a v neposlední řadě klidné místo, aby se v pozadí neproháněly davy zvědavců. Prostě aby na videu nebyly rušivé vlivy a obraz působil aspoň trochu modelově.
Nějakou dobu jsem hledal to správné místo, až jsem natrefil na rozšíření jedné vyasfaltované polní cesty. Jedná se o dostatečně přehledný úsek ve všech směrech s naprosto minimálním provozem po celý rok.
Kačer
Dále bylo potřeba vyřešit, jak vlastně budeme Tatru ve vysoké rychlosti natáčet. Nutně jsme potřebovali další vozidlo s výborným odpružením, které mělo sloužit jako nosič kamery. Nakonec jsem zvolil naši čínskou hračku s označením WLToys Vortex A979 , které ode dneška neřekneme jinak než kačer.
Tato hračka má dost slušné pérování, obzvláště pokud se zatíží velkou NiMH baterkou. To si pak zadek sedne skoro na zem, přičemž tuhost pružin lze vyladit distančními kroužky. Velká váha zároveň zajišťuje, že auto samo o sobě pěkně žehlí nerovnosti. Už kdysi jsem na kačera umístil držák na kameru, takže montáž kamery GoPro7 bude bezproblémová a pripočteme-li její slušnou softwarovou stabilizaci obrazu, šance na kvalitní video záznam je slušná.
Jenže kačer je absurdně rychlý (ta věc umí jet skutečných 70km/h), takže plynulý rozjezd vedle Tatry by byl značně obtížný i pro mě. A to měla filmové vozidlo řídit má krásná paní, která s tímto strojem neměla žádné zkušenosti. Navíc jsou jeho převody hlučné, PWM řízení motoru píská jak zraněná krysa a nám jde především o krásný zvuk Tatry.
Pak mi bleskla hlavou spásná myšlenka - vždyť to auto nemusí jet vlastní silou! Stačí odmontovat pastorek na motoru a můžeme ho táhnout na provázku přesně tou rychlostí, jakou pojede Tatra vedle něj - prostě kačer na provázku. Zbývalo vyřešit zatáčení - nakonec se přímo na místě ukázalo, že zatáčet s tímto autem vůbec není potřeba, úplně stačí směrové vedení provázkem.
Příprava modelového prostředí
Počasí nám přálo, nebe bylo modré s drobnými obláčky, sluníčko svítilo jako uprostřed léta. Na jedné straně jsme prostor natáčení zabezpečili naší "diskotékou", na druhé straně v zatáčce byl umístěn výstražný trojúhelník a oblékli jsme si výstražné vesty - bezpečnost především. Místo bylo opravdu klidné, za 4h natáčení kolem nás projel jen jeden traktor.
Zamést 25 metrů polního vyhýbacího pruhu mi smetáčkem trvalo přes 20m. Ony ty malé kamínky nějak nechtěly pryč a všemožně se odrážely i od asfaltu pod nesmyslnými úhly (slovy zasloužilého veterána Velké vlastenecké války: "úhly, jejichž sínus byl roven dvěma a někdy i třem"), že jsem občas pochyboval o platnosti fyzikálních zákonů. Ne, že by Tatra nezvládla přejet drobné kamínky, ale jejich přítomnost pod koly by způsobovala poskakování filmového vozu a dneska zcela výjimečně jsme chtěli opravdu čistý asfalt - čistý tak dokonale, že by na něm mohly jet i silniční tahače, aniž by byly taženy na laně za Tatrou. Ostatně, co se stabilitou záznamu provedl přejetý dopravní kužel, máte možnost vidět na videu v jednom z průjezdů.
Zkušební polygon jsem původně chtěl namalovat přímo na asfalt (něčím omyvatelným samozřejmě), ale pak jsem si vzpomněl na krabičku velkých dopravních kuželů, které jsem připravoval pro soutěž zručnosti slovenského Tatraklubu . Škoda, že jich bylo málo, stačily v podstatě někam k přeřazení na čtyřku. Cesta byla záměrně do oblouku, abychom maximálně využili volný prostor
Zkušební jízdy
Jako první jsme zkoušeli, jak vlastně Tatru co nejlépe natáčet. Úhel světla byl v pohodě, především šlo o to, aby se Tatra udržela v záběru vedle jedoucího kačera a abychom do sebe vzájemně nevrazili (ani auta, ani jejich řidiči). No, jestli nás někdo pozoroval, musel si ťukat na čelo. Ovšem už první zkušební jízda dopadla dost slušně, Tatra v záběru kamery byla a mé krásné paní se dařilo udržovat kačera v přijatelné vzdálenosti od Tatry. Podnikli jsme asi 10 pokusů jízdy samotné Tatry bez přívěsu, přičemž na videu jsou samozřejmě ty nejlepší.
Rozjezdy jsem prováděl záměrně od jedničky až po pětku, abyste mi věřili, že mám opravdu pětistupňovou převodovku (normálně se rozjíždím na dvojku, takže to znamená na vysílačce zařadit dvojku a pak podřadit na jedničku). K dosažení okamžiku přeřazení na pětku je potřeba okolo 16m silnice. Vlivem krátké zkušební dráhy jsme sice nedosáhli maximální rychlosti přes 70km/h (modelových), ale i tak Tatra slušně letěla a při každém pokusu jsme skončili mimo vymetený prostor.
Když už jsme u těch dynamických zkoušek, co takhle přívěs? Loď na dvoukolovém podvozku je ideálním doplňkem, na silnici je předepsána max. rychlost tažení 40km/h a v terénu 6km/h. Proto jsme tažení lodi natáčeli se zařazenou jedničkou v mechanické převodovce (tedy redukce - a ano, vím, že skutečná T130 měla půlky a ne redukci) Samozřejmě, model T130 by s přehledem utáhl loď i na velkou pětku, ale nepůsobilo by to realisticky.
Pak přišla na řadu nosná rampa na korbě a montáž kamery přímo na Tatru, aby se vytvořily nějaké další záběry k prostřihu.
Co na závěr? Co takhle losí test. Los je docela velké zvíře, pokud by ho skutečná Tatra nabrala v plné rychlosti, asi by to odnesla kapota (nárazník by to nepoznal, tím se normálně kácí stromy v lese). Docela by mě zajímalo, zda by řidič dokázal s Tatrou 130 dnešní losí test provést. Přeci jen poprat se tak rychle s volantem bez posilovače... hmm, no nevím.
Nicméně v modelovém provedení se věc měla následovně: přivést model Tatry 130 na suchém asfaltu do smyku je prakticky nemožné, takže půjde jen o rychlé kvedlání s páčkami na vysílačce, které by mohlo vypadat trochu dramaticky. Vytyčil jsem trať pomocí kuželů s tím, že Tatru rozjedu, v okamžiku nájezdu mezi kužely začnu brzdit, provedu úhybný manévr a zastavím těsně před kamerou.
Tohle mi nikdy nešlo... já to jel snad 30x. Velká dvojka, trojka, čtyřka, plný plyn, vletět mezi kužely, začít brzdit, prudce zatočit doleva a hned zase doprava, dobrzdit před kamerou. Do toho se sluníčko skrývalo za obláčky, takže se každou chvilku měnily světelné podmínky. Nakonec se mi však podařil čistý průjezd a Tatra zastavila těsně před kamerou.
Ještě technická poznámka k simulaci brzdění vozu - zde jsem volil kompromis mezi realistickým chováním a bezpečností. Všechny ostatní RC modely, které potkávám na akcích, totiž umí zastavit na místě. Proto plná brzda na páce vysílačky zastaví Tatru asi na 20cm - je to prostě proto, abych někoho nenabral, když jedeme v koloně. Samozřejmě by nebyl problém nasimulovat skutečnou brzdnou vzdálenost stejně, jako se simuluje akcelerace.
https://youtu.be/4-7bhli0LJg
Na závěr obvyklá statistika: Tatra při dnešních zkouškách najela celkem 01h 10m 05.48s.
Pravidelní čtenáři jistě už tuší, kam mířím - vědí, že model T130 má mechanickou převodovku o dvou stupních a softwarová řídicí jednotka se stará o simulaci motoru, pětistupňové převodovky se zpátečkou a také o brzdění. Až na pár výjimek (doslova asi dvou sekvencí) se o tom na videích vůbec nelze přesvědčit. V terénu nám totiž obvykle stačí malá dvojka nebo trojka, na prudké sjezdy malá jednička.
Cílem je tedy předvést rozjezd Tatry na maximální rychlost. Tatra 130 není běžné RC auto, které díky vlastnostem elektromotoru udělá "tři sta z místa". Naopak - řídicí jednotka v Tatře věrně simuluje dynamiku skutečného náklaďáku. A vězte, že těch 130 vzduchem ošlehaných poníků na devítitunové auto žádná hitparáda nebyla.
Pohodlně se tedy usaďte, čeká nás koncert vzduchem chlazeného vznětového osmiválce, ale nejdříve pár slov k přípravám testu.
Na provedení dynamických zkoušek bylo potřeba objevit dostatečně rovný úsek asfaltové nebo betonové plochy, který bude zároveň bezpečný pro provedení natáčení (očekávaná doba natáčení byla 3h, nakonec to bylo lehce přes 4h). Dalšími požadavky bylo samozřejmě krásné prostředí, ideálně někde v přírodě a v neposlední řadě klidné místo, aby se v pozadí neproháněly davy zvědavců. Prostě aby na videu nebyly rušivé vlivy a obraz působil aspoň trochu modelově.
Nějakou dobu jsem hledal to správné místo, až jsem natrefil na rozšíření jedné vyasfaltované polní cesty. Jedná se o dostatečně přehledný úsek ve všech směrech s naprosto minimálním provozem po celý rok.
Kačer
Dále bylo potřeba vyřešit, jak vlastně budeme Tatru ve vysoké rychlosti natáčet. Nutně jsme potřebovali další vozidlo s výborným odpružením, které mělo sloužit jako nosič kamery. Nakonec jsem zvolil naši čínskou hračku s označením WLToys Vortex A979 , které ode dneška neřekneme jinak než kačer.
Tato hračka má dost slušné pérování, obzvláště pokud se zatíží velkou NiMH baterkou. To si pak zadek sedne skoro na zem, přičemž tuhost pružin lze vyladit distančními kroužky. Velká váha zároveň zajišťuje, že auto samo o sobě pěkně žehlí nerovnosti. Už kdysi jsem na kačera umístil držák na kameru, takže montáž kamery GoPro7 bude bezproblémová a pripočteme-li její slušnou softwarovou stabilizaci obrazu, šance na kvalitní video záznam je slušná.
Jenže kačer je absurdně rychlý (ta věc umí jet skutečných 70km/h), takže plynulý rozjezd vedle Tatry by byl značně obtížný i pro mě. A to měla filmové vozidlo řídit má krásná paní, která s tímto strojem neměla žádné zkušenosti. Navíc jsou jeho převody hlučné, PWM řízení motoru píská jak zraněná krysa a nám jde především o krásný zvuk Tatry.
Pak mi bleskla hlavou spásná myšlenka - vždyť to auto nemusí jet vlastní silou! Stačí odmontovat pastorek na motoru a můžeme ho táhnout na provázku přesně tou rychlostí, jakou pojede Tatra vedle něj - prostě kačer na provázku. Zbývalo vyřešit zatáčení - nakonec se přímo na místě ukázalo, že zatáčet s tímto autem vůbec není potřeba, úplně stačí směrové vedení provázkem.
Příprava modelového prostředí
Počasí nám přálo, nebe bylo modré s drobnými obláčky, sluníčko svítilo jako uprostřed léta. Na jedné straně jsme prostor natáčení zabezpečili naší "diskotékou", na druhé straně v zatáčce byl umístěn výstražný trojúhelník a oblékli jsme si výstražné vesty - bezpečnost především. Místo bylo opravdu klidné, za 4h natáčení kolem nás projel jen jeden traktor.
Zamést 25 metrů polního vyhýbacího pruhu mi smetáčkem trvalo přes 20m. Ony ty malé kamínky nějak nechtěly pryč a všemožně se odrážely i od asfaltu pod nesmyslnými úhly (slovy zasloužilého veterána Velké vlastenecké války: "úhly, jejichž sínus byl roven dvěma a někdy i třem"), že jsem občas pochyboval o platnosti fyzikálních zákonů. Ne, že by Tatra nezvládla přejet drobné kamínky, ale jejich přítomnost pod koly by způsobovala poskakování filmového vozu a dneska zcela výjimečně jsme chtěli opravdu čistý asfalt - čistý tak dokonale, že by na něm mohly jet i silniční tahače, aniž by byly taženy na laně za Tatrou. Ostatně, co se stabilitou záznamu provedl přejetý dopravní kužel, máte možnost vidět na videu v jednom z průjezdů.
Zkušební polygon jsem původně chtěl namalovat přímo na asfalt (něčím omyvatelným samozřejmě), ale pak jsem si vzpomněl na krabičku velkých dopravních kuželů, které jsem připravoval pro soutěž zručnosti slovenského Tatraklubu . Škoda, že jich bylo málo, stačily v podstatě někam k přeřazení na čtyřku. Cesta byla záměrně do oblouku, abychom maximálně využili volný prostor
Zkušební jízdy
Jako první jsme zkoušeli, jak vlastně Tatru co nejlépe natáčet. Úhel světla byl v pohodě, především šlo o to, aby se Tatra udržela v záběru vedle jedoucího kačera a abychom do sebe vzájemně nevrazili (ani auta, ani jejich řidiči). No, jestli nás někdo pozoroval, musel si ťukat na čelo. Ovšem už první zkušební jízda dopadla dost slušně, Tatra v záběru kamery byla a mé krásné paní se dařilo udržovat kačera v přijatelné vzdálenosti od Tatry. Podnikli jsme asi 10 pokusů jízdy samotné Tatry bez přívěsu, přičemž na videu jsou samozřejmě ty nejlepší.
Rozjezdy jsem prováděl záměrně od jedničky až po pětku, abyste mi věřili, že mám opravdu pětistupňovou převodovku (normálně se rozjíždím na dvojku, takže to znamená na vysílačce zařadit dvojku a pak podřadit na jedničku). K dosažení okamžiku přeřazení na pětku je potřeba okolo 16m silnice. Vlivem krátké zkušební dráhy jsme sice nedosáhli maximální rychlosti přes 70km/h (modelových), ale i tak Tatra slušně letěla a při každém pokusu jsme skončili mimo vymetený prostor.
Když už jsme u těch dynamických zkoušek, co takhle přívěs? Loď na dvoukolovém podvozku je ideálním doplňkem, na silnici je předepsána max. rychlost tažení 40km/h a v terénu 6km/h. Proto jsme tažení lodi natáčeli se zařazenou jedničkou v mechanické převodovce (tedy redukce - a ano, vím, že skutečná T130 měla půlky a ne redukci) Samozřejmě, model T130 by s přehledem utáhl loď i na velkou pětku, ale nepůsobilo by to realisticky.
Pak přišla na řadu nosná rampa na korbě a montáž kamery přímo na Tatru, aby se vytvořily nějaké další záběry k prostřihu.
Co na závěr? Co takhle losí test. Los je docela velké zvíře, pokud by ho skutečná Tatra nabrala v plné rychlosti, asi by to odnesla kapota (nárazník by to nepoznal, tím se normálně kácí stromy v lese). Docela by mě zajímalo, zda by řidič dokázal s Tatrou 130 dnešní losí test provést. Přeci jen poprat se tak rychle s volantem bez posilovače... hmm, no nevím.
Nicméně v modelovém provedení se věc měla následovně: přivést model Tatry 130 na suchém asfaltu do smyku je prakticky nemožné, takže půjde jen o rychlé kvedlání s páčkami na vysílačce, které by mohlo vypadat trochu dramaticky. Vytyčil jsem trať pomocí kuželů s tím, že Tatru rozjedu, v okamžiku nájezdu mezi kužely začnu brzdit, provedu úhybný manévr a zastavím těsně před kamerou.
Tohle mi nikdy nešlo... já to jel snad 30x. Velká dvojka, trojka, čtyřka, plný plyn, vletět mezi kužely, začít brzdit, prudce zatočit doleva a hned zase doprava, dobrzdit před kamerou. Do toho se sluníčko skrývalo za obláčky, takže se každou chvilku měnily světelné podmínky. Nakonec se mi však podařil čistý průjezd a Tatra zastavila těsně před kamerou.
Ještě technická poznámka k simulaci brzdění vozu - zde jsem volil kompromis mezi realistickým chováním a bezpečností. Všechny ostatní RC modely, které potkávám na akcích, totiž umí zastavit na místě. Proto plná brzda na páce vysílačky zastaví Tatru asi na 20cm - je to prostě proto, abych někoho nenabral, když jedeme v koloně. Samozřejmě by nebyl problém nasimulovat skutečnou brzdnou vzdálenost stejně, jako se simuluje akcelerace.
https://youtu.be/4-7bhli0LJg
Na závěr obvyklá statistika: Tatra při dnešních zkouškách najela celkem 01h 10m 05.48s.
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Ty sis teda vyhrál Davide 
. Ale nikde tam nevidím, že bys něco táhl na provázku........Z toho pak sešlo?
. Ale nikde tam nevidím, že bys něco táhl na provázku........Z toho pak sešlo?Re: Tatra 130
Diky Pepo 
. Ani ty jsi mozna se sto-tricitkou tak rychle nejel, ze?
Apropos provazek - copak ty nevidis bily provazek privazany k predni casti kacera na prvni sade fotek? Vsechny jizdy, kde neni videt selfie tyc na Tatre, byly nataceny ze soubezne jedouciho kacera, ktereho bravurne tahla a ovladala ma krasna pani
.
. Ani ty jsi mozna se sto-tricitkou tak rychle nejel, ze?Apropos provazek - copak ty nevidis bily provazek privazany k predni casti kacera na prvni sade fotek? Vsechny jizdy, kde neni videt selfie tyc na Tatre, byly nataceny ze soubezne jedouciho kacera, ktereho bravurne tahla a ovladala ma krasna pani
.-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
No to mě nenapadlo, že bude Adélka běhat s autem na provázku....
-
Michal Boček
- Junior člen fóra
- Příspěvky: 218
- Registrován: 02 pro 2005 23:40
Re: Tatra 130
Nádherné video, Davide, je radost poslouchat jak se zvukáč postupně propracovává přes všechny převodové stupně
Kdysi sem něco podobného točil při porovnávání tří různých zvukáčů, ale potřeboval sem na to dva kamarády a dědovu káru
.
Na losí test by to chtělo měkčí pera a pořádně zatížit.
Kdysi sem něco podobného točil při porovnávání tří různých zvukáčů, ale potřeboval sem na to dva kamarády a dědovu káru
.Na losí test by to chtělo měkčí pera a pořádně zatížit.
bocektransport.cz
.Re: Tatra 130
Nočním mrazem řádně nakypřený sníh, slunečný den, obloha bez mráčku, šest nezávisle zavěšených a poháněných kol s řetězy a vzduchem chlazená naftová V8. Dokonalá kombinace, na kterou jsme čekali přes čtyři roky a které nešlo odolat.
Ani nebylo třeba hledat nějaký extrémní terén - přes půl metru sněhu stačilo k vydovádění i na rovině. Ostatně video začíná projížďkou po zamrzlém rybníce. Toto je ideální příležitost ukázat, proč nemá Tatra 130 na zadních kolech dvojmontáž. Velká tři, čtyři, plný plyn, přední kola razí stopu, rozvodovka hrne sníh, zadní kola ženou Tatru vpřed v oblaku odletujících sněhových vloček.
Písčitý břeh rybníka nabízí mírné terénní vlnky - pokryté sněhem stávají se náročným terénem. Mnohdy ani malá dvojka, přední pohon a uzávěrka zadních diferenciálů nestačí, sněhu je hodně, i mírné stoupání je potřeba překonávat opakovaně s rozjezdem ve vyjeté stopě.
Od rybníka nás však brzy "vyhánějí" bruslaři (obrazně řečeno). Je stále obtížnější najít správný úhel kamery, aby Tatra byla pěkně nasvícená a v pozadí se nemotaly něčí nohy, nemluvě o hlasitém halekání. Provádíme taktický ústup a pro druhou část videa volíme naši oblíbenou polní cestu.
Tatra startuje na ťuknutí, motor je vždy řádně seřízen, není tedy nutné mu dávat "číst Rudé Právo". Brzdy dofoukány, vyrážíme. Tatra se statečně prohrabuje kyprým sněhem. Uprostřed polní cesty děláme několik esíček a zkoušíme vjet na pole jako takové. Dolů to jde dobře až k zamrzlé kaluži. Uvláčené pole nemá smysl zkoušet, hroudy zmrzlé hlíny mají přes metr (přepočteno do měřítka Tatry). Otáčíme se a s pedálem na podlaze se škrábeme zpět na cestu. Mezitím projíždí okolo myslivci a nevěřícně hledí na malou Tatru, jak se prohrabuje sněhem.
https://youtu.be/s1pGyay-KL8
Po třech hodinách natáčení se příjemně unaveni vracíme na základnu. Tatra musí pořádně vyschnout, je třeba dobít baterie a provést předepsanou údržbu. Po cestě ještě stavíme na kopci (což představovalo nejdříve se tam vyškrábat s Land Roverem se zařazenou redukcí a uzávěrkou) k pořízení záběrů ojíněného a zasněženého podhůří Šumavy.
Tatra dnes ve sněhu ujela celkem 01h 18m 12.72s. Spotřebovala při tom hrubým odhadem 3.5Ah, což je v případě obtížného terénu, kol obalených sněhem a okolní teplotě pod bodem mrazu velmi dobrý výsledek.
Na závěr pár poznámek:
Ani nebylo třeba hledat nějaký extrémní terén - přes půl metru sněhu stačilo k vydovádění i na rovině. Ostatně video začíná projížďkou po zamrzlém rybníce. Toto je ideální příležitost ukázat, proč nemá Tatra 130 na zadních kolech dvojmontáž. Velká tři, čtyři, plný plyn, přední kola razí stopu, rozvodovka hrne sníh, zadní kola ženou Tatru vpřed v oblaku odletujících sněhových vloček.
Písčitý břeh rybníka nabízí mírné terénní vlnky - pokryté sněhem stávají se náročným terénem. Mnohdy ani malá dvojka, přední pohon a uzávěrka zadních diferenciálů nestačí, sněhu je hodně, i mírné stoupání je potřeba překonávat opakovaně s rozjezdem ve vyjeté stopě.
Od rybníka nás však brzy "vyhánějí" bruslaři (obrazně řečeno). Je stále obtížnější najít správný úhel kamery, aby Tatra byla pěkně nasvícená a v pozadí se nemotaly něčí nohy, nemluvě o hlasitém halekání. Provádíme taktický ústup a pro druhou část videa volíme naši oblíbenou polní cestu.
Tatra startuje na ťuknutí, motor je vždy řádně seřízen, není tedy nutné mu dávat "číst Rudé Právo". Brzdy dofoukány, vyrážíme. Tatra se statečně prohrabuje kyprým sněhem. Uprostřed polní cesty děláme několik esíček a zkoušíme vjet na pole jako takové. Dolů to jde dobře až k zamrzlé kaluži. Uvláčené pole nemá smysl zkoušet, hroudy zmrzlé hlíny mají přes metr (přepočteno do měřítka Tatry). Otáčíme se a s pedálem na podlaze se škrábeme zpět na cestu. Mezitím projíždí okolo myslivci a nevěřícně hledí na malou Tatru, jak se prohrabuje sněhem.
https://youtu.be/s1pGyay-KL8
Po třech hodinách natáčení se příjemně unaveni vracíme na základnu. Tatra musí pořádně vyschnout, je třeba dobít baterie a provést předepsanou údržbu. Po cestě ještě stavíme na kopci (což představovalo nejdříve se tam vyškrábat s Land Roverem se zařazenou redukcí a uzávěrkou) k pořízení záběrů ojíněného a zasněženého podhůří Šumavy.
Tatra dnes ve sněhu ujela celkem 01h 18m 12.72s. Spotřebovala při tom hrubým odhadem 3.5Ah, což je v případě obtížného terénu, kol obalených sněhem a okolní teplotě pod bodem mrazu velmi dobrý výsledek.
Na závěr pár poznámek:
- Řetězy dnes byly jen čtyři - jeden je přetržený a druhý má ztvrdlou napínací gumičku - trochu zanedbaná údržba za ty čtyři roky, kdy jen tiše ležely uskladněny ve výbavě vozu. Nové pneumatiky fungují v bežném terénu výborně, tak řetězy dnes už jen slouží pro terén pokrytý sněhem a ledem.
- Jsem rád, že moje letitá DV kamera dnes opět fungovala spolehlivě a pořízené záběry jsou skvostné. Poslední záběry na kazetě byly z června 2019 z Kopřivnických Dnů Techniky . Kvůli čínské bojové chřipce ráže 120nm jsme vlastně minulý rok nikde pořádně nebyli.
- Docela mě překvapilo, jak dobrý zvuk dnes pořídila malá kamera v Tatře. Je umístěna pod kapotou, nad sebou má reproduktor a vedle sebe elektromotor, takže o nějakém hifi nelze hovořit a obvykle zvuk simulace motoru přehluší celé pohonné ústrojí modelu, což vyústí jen v kupu přebuzeného šumu, obzvláště při velké zátěži. Tentokrát je slyšet simulovaný motor i ventilátory.
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Paradne video. Radost pozerat.
(Vlado Turansky)
Tatra 148 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_148
Tatra 818 8x8 vvn http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_8x8_vvn/
Tatra 815 UDS 114 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_UDS_114/
Tatra 148 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_148
Tatra 818 8x8 vvn http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_8x8_vvn/
Tatra 815 UDS 114 http://waldas.rajce.idnes.cz/Tatra_815_UDS_114/
Re: Tatra 130
Vážení kolegové modeláři, přátelé, kamarádi, přejeme hodně zdraví, štěstí a úspěchů v roce 2026 vám i vašim blízkým. Ať se vám v novém roce daří a Síla vzduchem chlazených motorů nechť vás provází.
Letošní Štedrý den byl vskutku výjimečný. Od časného rána hustě sněžilo a během dopoledne už souvislá sněhová pokrývka dosahovala 10cm. Sníh byl trochu mokrý, ale předpověď počasí slibovala výrazné ochlazení.
Obloha se vyjasnila až druhý den v podvečer. Znovu jsem oběhl vybrané lokality v rámci své pravidelné rehabilitační procházky.
Noc byla mrazivá, na obloze se blyštily hvězdy a různá vesmírná plavidla. Ráno bylo jako v pohádce. Sluníčko se právě vyhouplo nad obzor a osvítilo zmrzlé vrcholky okolních kopců. To je ten správný okamžik, na který jsem dlouho čekal. Situaci lehce komplikoval fakt, že zadní dveře na Land Roveru přes noc přimrzly tak, že nešly otevřít bez použití hrubého násilí :) . Tatra se tedy poveze na zadním sedadle.
Vyrážím na první lokalitu, která by se dala nazvat horským sedlem. Cesta nahoru je jedno velké kluziště, ale Disco se s náročným terénem pere statečně. Poloha slunce je ideální, osvětluje oba sousední kopce. Aranžuji Tatru do různých pozic a fotím a fotím ... 250 fotek za hodinu :) .
Zpátky v údolí - na polní cestě, vyasfaltované dokonaleji než mnohé dálnice - tvoří sníh malé bochánky. Je ho tu tak akorát na pohodovou projížďku. Sněhová pokrývka v okolí přesahuje metr (v měřítku 1:14 samozřejmě), to by chtělo řetězy a naviják. Tatra ochotně nastartovala. Jen baterka po náročné službě v Land Roveru už je velmi unavena, tak si Tatra zmrzlou sněhovou pokrývkou vykračovala jen velmi pomalu.
Další zastávkou je náš oblíbený brod, tentokrát z větší části zamrzlý. Samozřejmě, led je v nejlépe nasvícené oblasti nejtenčí a vodní tok hlubší než činí brodivost Tatry. Couvám velmi opatrně a sleduji, jak se led chová.
Pár kroků od brodu, kde lesní cesta ústí na louku, sníh a námraza na stromech už tají. Tatra krásně ladí s kmeny vzrostlých stromů, v leže na břiše v mokrém sněhu tak pořizuji poslední fotečku pro radost a vracíme se.
Letošní Štedrý den byl vskutku výjimečný. Od časného rána hustě sněžilo a během dopoledne už souvislá sněhová pokrývka dosahovala 10cm. Sníh byl trochu mokrý, ale předpověď počasí slibovala výrazné ochlazení.
Obloha se vyjasnila až druhý den v podvečer. Znovu jsem oběhl vybrané lokality v rámci své pravidelné rehabilitační procházky.
Noc byla mrazivá, na obloze se blyštily hvězdy a různá vesmírná plavidla. Ráno bylo jako v pohádce. Sluníčko se právě vyhouplo nad obzor a osvítilo zmrzlé vrcholky okolních kopců. To je ten správný okamžik, na který jsem dlouho čekal. Situaci lehce komplikoval fakt, že zadní dveře na Land Roveru přes noc přimrzly tak, že nešly otevřít bez použití hrubého násilí :) . Tatra se tedy poveze na zadním sedadle.
Vyrážím na první lokalitu, která by se dala nazvat horským sedlem. Cesta nahoru je jedno velké kluziště, ale Disco se s náročným terénem pere statečně. Poloha slunce je ideální, osvětluje oba sousední kopce. Aranžuji Tatru do různých pozic a fotím a fotím ... 250 fotek za hodinu :) .
Zpátky v údolí - na polní cestě, vyasfaltované dokonaleji než mnohé dálnice - tvoří sníh malé bochánky. Je ho tu tak akorát na pohodovou projížďku. Sněhová pokrývka v okolí přesahuje metr (v měřítku 1:14 samozřejmě), to by chtělo řetězy a naviják. Tatra ochotně nastartovala. Jen baterka po náročné službě v Land Roveru už je velmi unavena, tak si Tatra zmrzlou sněhovou pokrývkou vykračovala jen velmi pomalu.
Další zastávkou je náš oblíbený brod, tentokrát z větší části zamrzlý. Samozřejmě, led je v nejlépe nasvícené oblasti nejtenčí a vodní tok hlubší než činí brodivost Tatry. Couvám velmi opatrně a sleduji, jak se led chová.
Pár kroků od brodu, kde lesní cesta ústí na louku, sníh a námraza na stromech už tají. Tatra krásně ladí s kmeny vzrostlých stromů, v leže na břiše v mokrém sněhu tak pořizuji poslední fotečku pro radost a vracíme se.
