Fórum o RC truck trialu, závodech a modelářství

Při troše volna jsem zase trochu zapracoval na blatníkách,naohýbal jsem větrací lamely. Práce pro vrahy, každou lamelu pěkně podložit a v celý dýlce ohnout. Dopadlo to docela dobře a i to slušně vypadá. Práce šla docela dobře od ruky a vcelku jsem se i odreagoval. Takže jsem pokračoval na světlech. Původně jsem myslel že je vyříznu tak abych je ohnul podle spodní hrany, ale nakonec jsem pomocí Proxxona vyříznul celý tvar. Podle tvaru jsem naohýbal vložky, upravil na tvar a naletoval dýnko pro jedno světlo. Aby to nebylo tak jednoduchý, tak Volvo má světla uskočený. Takže jsem do dýnka zase vyříznul tvar, naohýbal vložku, upravil a naletoval dýnko. Byla to pěkná piplačka, ale myslím že se to docela povedlo.

Takže světla hotový, tak co dál. Blatníky připravený, haupna taky. Dal jsem to na rám a začal připravovat na kompletní sletování. Aby to jako celek bylo pevnější, naletoval jsem do přední části 4 mm trubičku a ještě jedna přijde dozadu. Musím ale nejdřív na nákupy.
Bohužel panty který jsem udělal moc nesedí, při zvedání škrtají blatníky o rám. Musím vymyslet nějaký jiný řešení.
Když už jsem v tý klempířině tak rozjetej tak si říkám co dalšího bych naohýbal. Nemám rád když mi při práci prší na hlavu, pouštím se tedy do střechy. Abych měl ty ohyby aspoň trochu stejný, udělal jsem si na kus pertinaxu radius. Našel jsem plech patřičného rozměru, stříhal, ohýbal a letoval jsem. Základní tvar střechy je hotový, tak ještě okapničky. Vymýšlel jsem různý způsoby, ale nakonec jsem šel tou nejjednodušší cestou. Naohýbal jsem malý L ka a ty po obvodu přiletoval a naohýbal do tvaru. Naletoval jsem dva pásky se závitem M3 za který bude celá střecha držet. Ještě zbývá nějak vyřešit ty prolisy, jsou tam sice jenom pro parádu, ale co se dá dělat. Čalounění už bude třešnička na dortu.
Tak zase příště.

Krásná práce Honzo

Díky Pepo, rád bych obludu přes zimu kompletně dokončil a na jaře dám sedátko a vzhůru do důchodu.

Tak po pár měsících pilné práce na všech frontách přidám trochu povídání a obrázků jak obluda roste. Pokračoval jsem na střeše, prolisy sice nejsou důležité, ale střecha s nima vypadá lépe. Nejdřív jsem vyfrézoval opatrně díry abych mohl destičky následně použít. Abych docílil efekt prolisu, naletoval jsem zespodu plíšky. Byla to dost blbá práce, střecha se tím letováním měla snahu kroutit. Na jednom místě jsem musel plech stříhat, ale myslím že ve finále to dopadlo docela dobře. Když už jsem byl v letování, přešel jsem ze střechy ke kolům a vyrobil jsem pořádné klíny aby obluda nechtěla samovolně odjet.

Obdivujem takuto pracu s plechom. Parada, palec hore.

Jelikož mě dlouhodobě trápily problémy s hydraulikou, konkrétně nefunkčnost čerpadla napřímo spojeného s motorem, rozhodl jsem se experimentovat. Svařil jsem držák motoru, vyhrabal ze zásob nějaké malé řemeničky a klínový řemen a všechno jsem to přidělal na lamino desky. Je to z toho co dům dal, ale na zkoušení dobré. V očekávání funkčnosti jsem nastartoval motor a čekal na nasání oleje. Sice s problémama, ale po chvilce napětí začalo čerpadlo dávat, bohužel zázrak se nekonal. Olej byl strašně zpěněný a s pístama to ani nehnulo. Myslel jsem že je v soustavě málo oleje, ale ani po doplnění se to nezlepšilo. Konec a odchod z dílny. Druhý den jsem všechno zkontroloval a zkoušel znovu se stejným výsledkem. Náhodou jsem hnul s jednou hadicí a pěnění bylo menší. Hadička byla napojená na úhlové šroubení. Po přitlačení přestalo pěnění úplně. Takže nezbylo než uvažovat o vlastní výrobě. Pro mě na výrobu příjemná mosaz s možností naletování. Udělal jsem toho trochu víc, letované i z jednoho kusu a všechny koupená úhlová šroubení jsem nahradil vlastními. Další motorová zkouška proběhla v očekávání. Převodový poměr vyšel náhodou na 1 : 1,25. Motor běžel na volnoběh, čerpadlo nasálo a dávalo bez pěnění. První úspěch. Měl jsem připojené menší písty na zatáčení, pohnul jsem knyplem a písty pěkně reagovaly. Radost velká a žena musela natočit aspoň to provizorium.
https://honza-jpm.rajce.idnes.cz/Videa/1438466748

Abych se pohnul někam dál, objednal jsem řemenice a řemínek 5M. Musel jsem upravit čerpadlo, vyložiskovat, novou prodlouženou hřídel pro řemenici na kterou výhledově počítám s lopatkama pro chlazení motoru a taky novou hřídelku a držák pro řemenici na motor Na motoru to sice vypadalo dobře ale další návaznost na umístění a hlavně přichycení čerpadla se ukázala neschůdná. Velké auto s minimem prostoru. Musel jsem uvažovat o nějakém kompaktnějším řešení. Umístit čerpadlo zpátky na motor, ale přes řemenice. Řešení mě napadlo, od ruky jsem si udělal nákres a hlavně měřil a měřil. Ze skládku jsem vzal materiál a začal tvořit díly snad již konečného, ale hlavně funkčního řešení. Osazené a na motoru to vypadá takto Rozměrově jsem se sešel a po sešroubování to všechno pasovalo že jsem nemusel již nic upravovat. Čerpadlo jsem propojil hadičkou a trochou oleje aby se nezadřelo po spuštění motoru. Po nastartování to běželo podle mých představ, takže jsem propojení motoru s čerpadlem považoval za vyřešené.

j.p.m píše: 25 kvě 2021 19:08 Udělal jsem toho trochu víc, letované i z jednoho kusu a všechny koupená úhlová šroubení jsem nahradil vlastními. Další motorová zkouška proběhla v očekávání. Převodový poměr vyšel náhodou na 1 : 1,25. Motor běžel na volnoběh, čerpadlo nasálo a dávalo bez pěnění. První úspěch. Měl jsem připojené menší písty na zatáčení, pohnul jsem knyplem a písty pěkně reagovaly. Radost velká a žena musela natočit aspoň to provizorium.
https://honza-jpm.rajce.idnes.cz/Videa/1438466748

Ahoj, jaké používáš těsnění ve válcích? Přijde mi na videu jejich pohyb takový trhavý.

Těsnění používáme O nebo X kroužky, ale co je tady nevím. To se ti zdá, navíc si uvědom že je to fakt jenom provizorní řešení a taky ty písty nejdou jako ve skutečnosti. Jsou na zatáčení, takže jdou proti sobě. Jeden otvírá, druhý zavírá a naopak a jsou v zátěži.

Další věc kterou bylo třeba vyřešit byly uzávěrky diferáků. Původní řešení mělo moc velkou páku na ovládání a špatně to fungovalo. Po domluvě Aleš navhl jiné řešení, to jsem využil ale zase pro nedostatek místa jsem ho musel doupravit pro moje nápravy. Z tělesa nápravy jsem odříznul návarek pro páku a původní otvor upravil, vysoustružil jsem z duralu vnitřní mezikruží a rozdělil na tři díly. Pokračoval jsem pákou, vodícíma kroužkama, vrchním vodítkem a držákama serv. Do tělesa nápravy jsem vešrouboval jeden díl mezikruží a do něj jsem potom musel vyvrtat díru až do boku nápravy. Práce nic moc, ale na stojanovce se to dalo zvládnout. Páka s návarkama a vrchní vodítka

Udělal jsem plechové držáky na serva, při 6 V mají 3,5 kg, digitální. Servo s pákou uzávěrky jsem propojil strunou s pomocnou zpětnou pružinkou. Původně jsem chtěl uzávěrky ovládat jedním servem, ale ať jsem se snažil sebevíc, prostě jsem to nedal. Jediným řešením tedy bylo použít ovládání samostatným servem. Uzávěrky jsou nakonec jenom na zadních nápravách. Na přední nápravu není kam umístit ovládání, těsně nad je převodovka a po jejích stranách jsou písty zatáčení. Takže o místo se opravdu peru.

Kdo by to řekl, že v téhle velikosti tam nemáš místo na malé servo

Jímá mě hrůza z toho kolik věcí tam ještě potřebuju nacpat, fakt to bude boj, protože bych rád kabinu udělal jako funkční včetně řidiče a nějak funkční přístrojovky.

Vím o čem mluvíš, to ti "elektrikáři" nedokážou pochopit, když tam musíš nacpat 4T motor, startování, chlazení... Už dříve jsem se tě chtěl zeptat, jak ti funguje to startování?! Já když jsem použil pořádný startér, tak mě to předlohové alkamidové kolo nevydrželo. Už i u tebe jsem viděl vylámané zuby... Musel jsem udělat duralové kolo, které je ale mnohem hlučnější. Ideální je volnoběžka na hřídeli ručního startování, ale pokaždé tam není místo... Pokud tam máš místo, tak to předělej, je to naprosto tiché a spolehlivé, ale doporučuji mít do zásoby vlonoběžné ložisko, protože ne všechny se vydaří a vydrží!

Startování vcelku funguje. To předlohové kolo bylo z nějakého blbého materiálu, už jsem dal jiný. Dělat z duralu ho nechci, přece jenom možnost přeběhnutí zubů po sobě tu je . Předlohová kola mám nějaká navíc, zatím to nechám jak to je.
Prvořadé je teď pro mě to dovést do konce. Je toho moc a času málo, ale už mohu jezdit.

Tak po diferákách jsem se soustředil na brzdy. Uvažoval jsem i o použití malých serv na jednotlivá kola, ale nakonec jsem to zavrhnul a šel do jednoho centrálního serva. To jsem umístil na zadní čelo rámu. Na rám jsem přivařil trubičky pro vedení lanka a další kousek materiálu jsem musel navařit před páku brzd,rovněž pro vedení lanka i jako zarážku pro vratné pružinky pák. Takže lanka vedu ze serva skrz trubičky na rámu, z vnější strany na ně navléknu kousky bovdenu a přes pružinky připojím ovládací páčky brzd. Funguje to vcelku dobře. Ten bovden je tam nutný, udržuje to lanko neustále napnuté. Taky jsem musel upravit klíče brzd, dokonce třikrát, než jsem byl spokojenej. Vlastní servo je digitální 3,5 kg a ovládá pravou i levou stranu. Vzhledem k nedostatku místa na přední nápravě bude bržděný jenom zadek.
Servo na obrázku je jenom pro zkoušení.

Po inspirativní návštěvě u Franty Lamky jsem se rozhodl pro úpravu převodovky. Celou jsem ji rozebral a poupravil některá místa pro lepší utěsnění a zabránění úniku oleje. Upravil jsem i zatěsnění vstupní i výstupní hřídele. Zatím při zkouškách bez problémů, uvidím jak se to bude chovat v provozu. Když už jsem měl převodovku venku, řešil jsem i páky pro rychlostní převodovku a jízdu vpřed a vzad. Původně jsem instaloval serva 20 kg, ale to byl omyl. Síla byla moc veliká a nedocházelo ke správnému zamykání jednotlivých rychlostí. Kola na sebe dosedala mimo zámky a servo se stále snažilo pracovat. No samozřejmě nevydrželo, elektronika je neopravitelná. Mechanicky je v pořádku tak ho poupravím a využiju jako dost silný naviják pro jiné modely. Nakonec jsem použil slabší serva DS 218 MG se kterými je to dobré. Táhla jsou připojena přes tažné i tlačné pružinky. Na servo vpřed - vzad ještě musím udělat destičku pro spínač couvačky.

Aby se pan řidič dostal na své pracoviště, tak jsem mu také musel vyrobit nějaké neklouzavé schody. Na frézce jsem z mosazných pásků vyrobil hřebeny, které jsem potom zaletoval také do mosazných rámů. Byl to tak trochu opruz, ale myslím že se to nakonec docela slušně povedlo. Na levé i pravé pravé straně je to podobně. Hřebeny a nášlapné plochy,kde jsem si pohrál i s děrováním, aby to vypadalo realisticky. Dolů jsem udělal i houpačky.
S výrobou jsem zatím skončil, naopak jsem se pustil do kompletní rozborky zadní části kterou jsem začal připravovat na lakování. Pořídil jsem kompresor s větším vzduchojemem a nízkotlakou stříkací pistoli. Zajel jsem na rady a nákup do oblíbené prodejny barev, majitel je opravdu chlap na svém místě. Domů jsem jel s hodně provětranou peněženkou, ale hlavně se vším potřebným na stříkání. Čistič na umytí před stříkáním základu, dvojsložkový nereaktivní základ vhodný prakticky na všechny kovové materiály. Výroba je ze železa, duralu a mosazi. No a protože na prodejně mají i vzorník barev Volvo, nechal jsem si namíchat originální odstín žluté. Černé je na dempru málo, tak tu jsem vyřešil polomatným sprejem. Na výfuk a potrubí vypalovačku ve spreji a na drobnosti zinkovací sprej. Smirky, rukavice, benzin, aceton a další potřebné věci mám stále skladem. Smirku mám naštěstí dostatek ještě z doby kdy arch A4 stál kolem koruny.
Stříkání jsem stihnul ještě v době kdy se teplota pohybovala kolem 15ti stupňů. Auto muselo pod širák a garáž jsem zabral pro lakýrnické práce. Protože stříkání s pistolí se vlastně taky teprve učím, tak ne úplně všechno je dle mých představ. Některé díly budu ještě přebrušovat a dostanou nový, věřím že lepší nástřik. Fotky nemám ještě stažené do počítače, tak ty až příště.

Honzo, máš to od začátku parádní. A je fajn, že jsi dal postup výroby nášlapných plechů. Ty stupačky to muselo být něco takhle sletovat dohromady