Fórum o RC truck trialu, závodech a modelářství

jo, to jsem četl. Zmátlo mě, že teď Michal píše ...pero sem z plastu dělal...

Je to tak, bude tam jeden pružný ocelový pásek zalitý gumou, původní nejasná formulace opravena :) .

Díky stopkovým frézkám od Ježíška sem dodělal novou točnu, spasoval ji a připevnit místo prozatímní duralové. Jen nemám volné šrouby tak na to padly jedny štefty z náboje. A konečně proběhl první test brzdového systému - po výměně ocelového lanka za nit už to brzdí :) .

Máš to perfektní Michale. Já jsem včera doskládal první snad už malosériové čerpadlo a jen co seženu poslední trubku na teleskop do dempra T 147 DC5 a vyzkouším to, můžem zrealizovat to sklápění.

Neuvěřitelné chlapci, oběma vám tleskám. :yes Asi ještě dobře vidíte!? Budu si muset pořídit silnější brýle...

Díky Mílo, zas tak malé to není..... :cool

Přesně tak, lupa ani brýle nejsou potřeba, maximálně občas pinzeta :D .
A už je zprovozněné i zdvihání oje:

Pohyb je zajištěný motorkem s převodovkou 1:1000 schovaný ve vzduchojemu,který přes excentr, tyčku a páku podpírá oje.

Zatím je tam provizorní elektronika která zvládá jen hýbat ojem nebo sklápět korbu tak, aby bylo možné provádět provozní zkoušky.

Možná vy chlapci nepotřebujete brýle, ale já jich mám několik.

Když potřebuji na svém mnohem větším modelu něco přesně třeba odůlčíkovat..., tak mám takové po dědovi cca 3-4 dioptrie, a poslední dobou je občas hledám, abych se lépe podíval, a nakonec zjistím, že už je mám na nose!? :skleb Zeptám se blbě, jako nevěřící Tomáš, to při zapojování vleku vůbec nemusíš pomáhat rukama? :nerd

No když to zrovna všechno funguje a trefím se ojem do tlamy tak to jde bez dotyku :wink: .

Konečně sem dodělal řídící jednotku a provizorně ji zapojil, takže vlek už sám brzdí, svítí, sklápí a zdvihá oje :) - teda sám ne, ale podle signálů z auta. Ještě to chce poladit program, ale to už se musí dělat při testování v provozních podmínkách.

A vzhledem k tomu že vlek už je téměř plně provozuschopný, tak sem shrnul dosavadní postup tady.

:yes dost dobrý, jseš frajer, Michale!
Zaujala mě ta řídicí jednotka. Budu poctěn, když mi to předvedeš na živo ;) .

Na útvar nám byla přidělena Tatra 815 Agro. Kapitán Hořec sice zdárně zavedl chov vepřů ze zbytků naší kuchyně, ale ukázalo se s rozrůstajícím se chovem, že je vepře třeba přikrmovat. A nevím, čím to je, ale sklizeň kukuřice pro siláže nebyla u řadových vojáků nijak oblíbenou kratochvílí ... asi se jim nechtělo kukuřici shazovat z vojenských valníků ručně :) .

Tak teď máme specializovanou sklápěčku ;) . Fotky zachycují první výjezd do terénu vojenského hospodářství, aby se to přidělený řidič s vozidlem seznámil a naučil se je řádně ovládat. Dosud uměl pouze Tatru 130 a přiznejme si, že jisté změny mezi těmito vozidly přeci jen jsou. Namátkou jmenujme pneumatické řazení půlek, odpružení měchy, vyšší výkon motoru a v neposlední řadě také vyšší hmotnost vozidla a vyšší tendence k převracení s nákladem.

Dnes dopoledne proběhla oprava T815 Agro. Na první fotce je Agrovka těsně před dojezdem do servisu (zvládla to po vlastní ose ;) ). Jak vidíte, ani s jedním nepoháněným kolem nebylo nezbytně nutné využívat pouze zpevněné vozovky. Někde byla zkratka lesem výhodnější, neboť kvalita povrchu cesty v případě Tatry nehraje příliš velkou roli ... těch osmdesát to jede pořád stejně :) .

Opravu provedl sám mistr. Měl jsem tu čest být při tom :) .

Skutečně byl uvolněný červík. Sejmutí zadního čela rozvodovky, utažení obou červíků a opětovná montáž nezabrala více než několik minut. Jen připomínám, že k uvolnění došlo během modelářské výstavy v Domažlicích na začátku listopadu.

Pečlivě jsem prošel celé vlákno Tatra 815 Agro, abych zjistil, zda se už Agrovka podívala v zimě do terénu. Vypadá to, že ji v JZD provozovali pouze v době sklizně kukuřice :) .

Sice to ještě koncem minulého roku vypadalo, že už žádná pořádná zima nebude, ale naštěstí je tu konečně sníh! Takže co taková T815 Agro ve sněhu ;) ?

Tatra se statečně prokousávala sněhovými závějemi a místy si dokázala vyhrabat pěkné koleje. Zvládala i lehčí stoupání, ale průchodivosti Tatry 130 s nasazenými řetězy samozřejmě nedosáhla. Často se stalo, že se kola protočila a sníh se v mžiku změnil na uhlazenou ledovou vrstvičku. Nezbylo než couvnout a s rozjezdem zamýšlený manévr opakovat.

Pneumatiky byly při nízké teplotě velmi tvrdé a pokus nasadit Agrovce řetězy nedopadl dobře - ne, že by se snad nevyráběl rozměr 18x22.5" ;) , ale řetězy na zadních kolech by mohly brousit blatníky. Pokud by se na kola navíc nabalil sníh (což se běžně stává), mohlo by to blatníky i utrhnout. Navíc Agrovka má spoustu dalších krásných jemných detailů, které není záhodno "očesat", takže oblíbené prohrabování metrové vrstvy kyprého sněhu nebo skok do závěje jsme nezkoušeli.

Pohonná baterie typu LiFe se naopak tvářila, jako kdyby se jí nízká teplota netýkala. Tatra jela jako obvykle.

Hezký. Kdybys vzal reálné auto do takové sibérie, asi by daleko nedojelo. To už je na rolbu.....

Není to na rolbu, tohle by dala i normální Agrovka. Tím samozřejmě nemám na mysli ty závěje okolo :) .

Mimochodem, vzpomínáte, jak to o deset metrů vedle vypadalo před rokem ;)

Heh, sníh, to se už tak často nevidí...

:-(

Moc pěkné,krásné fotky.

Konečně trocha sněhu, byť mokrého a těžkého ... Agrovka taky potřebuje umýt kola po Domažlicích :) .

Se sluníčkem jsme opět hráli schovávanou. Vykouklo na pár desítek vteřin a pak se zase schovalo za husté mraky. To znamenalo vždy najet s Agrovkou do nějaké zajímavé pozice a jakmile slunko vykouklo, rychle udělat pár fotek.

Schválně kdo z vás má jorkšíra, který dokáže nakouknout přes sajtny korby Tatry 815 Agro, zatímco nohama stojí na zemi :) ? Tento přerostlý exemplář důkladně očuchával korbu Tatry hledaje něco k snědku.