Fórum o RC truck trialu, závodech a modelářství

Teď jsem si vzpomněl. Jedna věc se Honzovi nepovedla. Do teď nejsou oficiální výsledky na stránkách závodu ani na stránkách RCTT.EU
Ale teď to nejdůležitější. Příští rok by měl být pořadatelem závodů klub RC CARS STRECKE "SPESSART-RACER". Pojedeme do nejzápadnější části Bavorska, přesněji do Dolních Franků. Areál se nachází u dálnice Norimberg-Frankfurt nad Mohanem. Vesnice se jmenuje Waldaschaff. Termín ještě není, ale uvažuje se opět mimo prázdniny. Tratě jsou umělé. Kameny, klacky a hlína. V případě deště bláto.

Tak rozhodnuto. Termín je 20 a 21.7.2019 Waldaschaff

Už je možné se přihlásit na Evropu. Je již přihlášeno 19 závodníků a 42 modelů.

Tak máme na Evropu opět objednaný dům na víkend. Tentokrát o jeden pokoj větší.

Máme první novinky z ME. Tou nejzajímavější je jídelní lístek. V neděli nás čeká knedlo-vepřo-zelo. Jsem zvědavej na knedlíky. A taky už máme rozpis jízd. Přihlášeno je 40 závodníků s 91 modely. Podle předpokladu závod začíná Rosťa S2 .Prototypy začíná Bert a já jedu druhý v sekci 1. O hodinu a půl začínám v sekci 3 třínápravy a hned po mě začíná Rosťa čtyřnápravy. To je novinka. Teda novinka je, že se nezačíná ve stejnou dobu. Že začíná někdo z tria já, Rosťa a Bert to už trvá několik let. To také znamená, že v neděli jedeme poslední na nejvíce rozhrabaných sekcích. Trochu jsem doufal, že se letos mezi začínající dostane Héééérečka Luboš. Loni bral tři medaile. Ale ne. Jede v klidu uprostřed startovního pole. Asi v Evropě ještě nemá takové jméno. Letos by měl vyhrát aby si ho udělal. A nebo Martin, ten už také dlouho na první místo čeká.

ME RCTT 2019 Waldaschaff – trochu divné závody
Na letošní závody jedeme takřka v nejsilnější sestavě. Tedy já, Jirka Pstružina, Rosťa a Martin Matyaskovi a Luboš Duchek. I letos zaúřadoval nešvar, že někteří přihlášení se před závodem odhlásily. Vyrazili jsme v 9.00 z Prahy a jeli jsme rovnou vyzvednout klíče od ubytování. Cesta ubíhala rychle. Všechny kolony byly v protisměru. V půl čtvrté jsme byli na závodišti. Po přivítání jsme šli na přejímku. Auta prošla na první pokus. Růžovka budila náležitý rozruch. Tedy hlavně její růžové pneumatiky. To už tu byl i Rosťa a Martin. Prošli také. Chtěli jsme dát jídlo, ale catering byl zavřený. Tak jsme vyrazili na prohlídku sekcí. Branky nebyly postavené, ale značky už ano. Měli jsme představu kudy pojedeme. Hned jsem reklamoval jednu branku v první a dvě ve druhé sekci. Jezdím už dlouho a tak mi bylo hned jasné, že 90 aut tyto výjezdy nedá. Tipoval jsem tak třicet aut a bude to rozryté. Nicméně byl jsem pořadatelem ujištěn, že žádný problém nebude. Catering pořád nefungoval. Trochu jsem to nechápal. Lednice, pípa, kastroly, hořáky, gril i pracovníci ve stanu připravení. Jen ještě nebyla otevírací doba. Klucí z Rakouska nevydrželi a vyrazili na jídlo do města. Nám dorazil Luboš. Přejímkou také prošel bez připomínek. Také si prohlídl sekce. A konečně jsme se dočkali otevření cateringu. Stejk byl dobrý, ale hranolky děsně přesolený. Po večeří jsme vyrazili na apartmán. Vybrali jsme zkratku přes vesnice. První jel Luboš. Bylo zajímavé, měl rok staré německé auto se zabudovanou německou navigací, že v Německu trochu zabloudilo. Raději jsme následující dny jezdili po dálnici. Večer jsme probrali zážitky, dali nějaké to pití a šli spát. V noci trochu zapršelo.
Ráno už svítilo sluníčko. Po příjezdu zkouším catering. Byl připravený, ale snídaně opět žádná. Jen jeden plněný rohlík. No nic. Jdeme do sekcí. V nich už stojí branky. Jsou magnetické.Výjezd v první sekci je upraven. Druhá sekce je ponechána v původním stavu. Bylo jasné, že hlavně druhá branka bude krutá. Je přes kameny. Nájezd je těsně u mlíka a to je navíc omotané kolem stromu u červené branky. A navíc před brankou se musí projet potokem, takže budou mokré gumy. Kolmo za touto brankou je asi metrový výjezd do branky 9. Zbytek branek vypadal normálně. Po slavnostním zahájení se losují sekce. První dvě jsou německé a jsou pod stromy. Třetí je česká a čtvrtá rakouská. Obě jsou na sluníčku. Obě po nočním dešti rychle vysychají. Po rozpravě se jde závodit. První začíná Rosťa. Bere si z depa Avii, zapíná auto, a nic. Nakonec vyměňuje regl s baterkou a jde do sekce. Ale to už ho předběhl Bert s P-čkem. První sekci dává za 8 bodů. Po ním jde do akce Rosťa. Sekci odjel dobře, přesto před druhou sekcí vrací zpátky původní regulátor. Funguje. Takže odešla baterka. A to už začínám já se Zilem v třetí sekci. Všechno v pohodě, Z druhé branky do třetí si na ještě mokré trati dovoluji jet podél mlíka. S Fiatem odpoledne jsem se to už neodvážil. Dojel jsem až za osmou branku. A tak jsem uvízl hned na první částečně zahrabané sukaté větvi. Chvilku bojuji a pak se převracím. Krásný začátek. Ostatní už toto místo objíždí. Teda až na Berta se 4-nápravou. Osmičku jede úplně stejně jako já, jen se převrací o pár centimetrů dál na kameni. Asi mě neviděl. Potom jde na řadu Růžovka. První sekce za nulu. Katastrofa přijde na druhé sekci v obávané druhé brance. Převracím se. Jízda s Fiatem je konečně bez vyklopení. Trochu se uklidňuji. K obědu si dáváme chili con carne a jdu vystřídat kluky u bodování v české sekci. Navečer jdu konečně do akce s Krazem. První sekce krásná. Přejdu do druhé a „čumím jak vejr“. Druhá banka vyhrabaná. Ale výjezd před devítkou doslova vybagrovaný. Kraze vyklápím na dvojce. Do devítky nemám šanci. Zkouším jí ještě popředu i pozadu z boku, ale nemám šanci. Je to za manuál. Po sobotě tedy žádná sláva. Co jsem po mé jízdě sledoval tak tu devítku dali jen dvě rychlá auta na 110mm gumách. Večer na terase u piva probíráme naše výkony. A věříme, že bude fungovat „Pstružinova poučka“. V dálce pozorujeme bouřku.
Při odjezdu z ubytování začíná trochu pršet, ale než dojedeme na závodiště tak už opět svítí sluníčko. Tratě rychle vysychají. Vidíme betonem upravený nájezd do devítky a u branky č.2 už není mlíko namotané na strom. Z Jirkou jsme uvízli u bodování. Kolem oběda se udělalo trochu volno tak si rychle odjíždíme dvounápravy. Růžovku dávám za dvě nuly. Z Krazem mi to na již sypkém terénu ujíždí ve čtvrté sekci před osmou bránou. Musím to řešit několika změnami. Pozoruje mě Dany. Při své jízdě nájezd do této brány objíždí a dává tuto sekci za nulu. Další problém má Rosťa s 4-nápravou. Asi mu odchází servo řízení a model nechce moc zatáčet. Já odcházím na očekávané knedlo-vepřo-zelo. Nedočkal jsem se ho. Odpoledne opět boduji. V pozdním odpoledni si jdeme s Jirkou odjet vícenápravy. Začínáme Fiatem. Z druhé branky do třetí se mi podaří otočku odvrtět. Jizda slušná až do branky 9. Při jejím průjezdu odskakuje modrá tyčka. Krásně to je vidět na Andyho videu. Na dalším videu při Dannyho průjezdu se branka klepe, ale nespadne. Je to trochu divné. V druhé sekci jsem ještě neprojel první brankou a už mi píšou dotek. A ještě se to opakuje v osmičce. Branka se klepe ve větru a mě připisují další dotek. Modrou branku ve dvojce lámu. Později zjišťuji, že neměčtí bodovači při nasazování branky pod magnety nechávají písek a hlínu. Už vím proč některé branky tak ochotně padají. Všichni mají odjeto. Jen mě a Jirkovi chybí třínáprava. Začíná Jirka. Jede dobře. Ale za sedmou bránou se Zil zastaví a jen pípá. Vypnout a zapnou vysílač nepomohlo. Rychle sundavám plato, odpojuji a zase připojuji baterku. Zil se zase rozjel. Jirka byl asi jediný komu při defektu nezastavili stopky. Auto jede a tak ja jedu taky hned první sekci. A žádný problém nemám. Dávám proto hned i druhou sekci. Jedu čistě, dokonce i levou vracečku se mi daří odvrtět. Krása. Ale když obýhám sekci tak se mi podaří šťouchnout do plynu a nacouvat na břeh. Raději volím popostrčení modelu za 40 bodu. Než k němu dojde komisař tak se Zil převrátil. Dostávám 80 bodů za převrácení. To už bylo na mě moc a tak protestuji. Nakonec končím na 40 bodech. Vím, že těch 40 bodů navíc nic nevyřeší, ale jde o princip. Zbytek sekce dojíždím čistě. Jirka to všechno sleduje. Jede poslední. A dává tu prokletou druhou sekci s třínápravou za nulu. Odměnou mu je velký potlesk.
Čekáme na výsledky. A doufáme v platnost „Pstužinovic poučky“. Funguje. Kategorii S2 vyhrává Martin Matyasko. Konečně se dočkal titulu. Druhý je Rosťa Matyasko a třetí Luboš Duchek. Já jsem až na 12. místě. Kategorii S3 ovládli kluci z Rakouska. Vyhrál Gerhart Hoepfler se 40 body. Jeho auto je skoro stejně dlouhé jako naše dvounápravy. Z českých závodníků byl nejlepší na čtvrtém místě Martin Matyasko. Já jsem devátý. Kategorii S4 vyhrává Thomas Schrofner, taky nováček na prvním místě. Druhý je Martin Matyasko, třetí Jirka Pstružina a jsem čtvrtý. Všechny místa z kategorie Prototyp jdou do Rakouska. Vyhrává Bert Moltinger. Na nás zbylo 4.místo pro Rosťu, pátý jsem já a šestý Jirka Pstružina. Všechny trestné body v této kategorii jsem nachytal v jediné brance, proklaté druhé brance. Byl jsem tak dobrý, že jsem se vyklopil na levou stranu, ale stihnul jsem zlomit i pravou tyčku. Rosťa zlomil jen tu levou. Výsledky nakonec nejsou špatné. Do Česka vezeme 5 medailí. I když já poprvé žádnou. Každopádně závody to byly trochu zvláštní. Tedy přístupem pořadatelů. U té druhé branky v druhé sekci jsem v sobotu viděl, že branky byly odpoledne chvíli napíchnuté asi 5 cm za obávaným kamenem. Později se vrátily na původní místo. Také někteří závodníci neměli napsaný dotek s mlíkem na stromě. A také se někomu počítal konec sekce protnutím cílové rampy přední částí kabiny. Takže měli výhodu, že nemusely konec auta v brankách řešit. Ale to je problém, když se točí rozhodčí. Večer jsem se rozloučili a vyrazili domů. Příští závod ME nás čeká v Salzburgu.
Když jsem objevil výsledky na rakouském foru, zjišťuji, že jsem klasifikován v kategorii S2 na 11. místě. To jen dokresluje zmatky na závodech.

Zapoměl jsem napsat, že Jirka v neděli nachodil cca 5500 kroků
A informuji máme zaplacené ubytování na příští rok. Bude to stejně velký apartmán jako letos, jen trošku dražší. Přímo v Salzburgu.