Tatra 130

[Stan]

Tisknuto tryskou 0,4mm, výška vrstvy 0,3mm. Materiál - obchodní název FLEX od firmy TORWELL (china). Tisknu skutečně na vyšší teplotu z důvodu pružnosti filamentu. Používám celokovový hotend, který má vyšší odpor a u takto pružného materiálu docházelo k protažení filamentu pod náhonem extruderu. Doba tisku cca 3 hod.

[DRracer]

Napadlo mě, že by to mohl být Flex od Torwellu, díky za doplnění.
U mě aktuálně produkovaný Flex nedrží na tiskové ploše, deformuje se vlivem chladnutí a je velmi tvrdý.
Jeho původní receptura (cca před 2 lety) ale byla relativně dobrá.

[Flare]

Ja tisknu z flexu ale neni to dobry, spini trysku, lepi se a maly plochy jsou zubaty i pri 0.3mm trysce. Ale mekky to je krasne. Teplotu jako ABS okolo 230C.

[DRracer]

Černého Torwell Flexu (průměr struny 1.75mm) mám celou roli a nevím, co s ní, neboť jak jsem již psal, na mém stroji tento materiál nefunguje dobře. Tak kdyby měl o ni někdo zájem...

[DRracer]

Před několika dny ke mě dorazila dlouho očekávaná zásilka z firmy Fillamentum . Ano, měkký Flexfill 92A v černé barvě RAL 9017. Materiál dorazil ukázkově zabalený v krabici a neprůhledném igelitovém pytli, který lze opakovaně vzduchotěsně uzavřít. To je velká výhoda oproti produktům jiných výrobců - materiál lze po tisku vrátit do pytle se silica gelem a zabránit tak jeho vlhnutí.




Materiál jsem zavedl do tiskárny a opatrně začal kontrolovat, zda jeho vlastnosti odpovídají vývojovému vzorku, se kterým jsem realizoval testovací pneumatiku. Zejména mě zajímalo, zda materiál i nadále splňuje následující:

• perfektní přilnavost k tiskové ploše
• nechá si líbit tisk tloušťkou vrstvy 0.05mm
• výtisk se nebude při chladnutí deformovat
• nebude se zasekávat v podavači ani se snažit z něj vyklouznout

Po prvních testech se potvrdilo, že výše uvedené vlastnosti jsou nadále tak skvělé, jako měl vývojový vzorek.

Tisk na čisto
Původně jsem používal slicer Cura. Ten ale vytrvale, zcela zbytečně a bezdůvodně škrtá v 3D modelu části, které nejsou aspoň 2x širší, než je průměr otvoru tiskové trysky.

Zkusil jsem proto pro pneumatiku KISSlicer, s nímž mám zatím ty nejlepší zkušenosti co se týká generování podpůrných konstrukcí, dvoumateriálového tisku a řízení toku materiálu.

Problém - KISSlicer sice naprosto perfektně zajistil, že Flexfill 92A bude mít tu svou konstantní rychlost průtoku tiskovou tryskou, bohužel však vygeneroval zbytečné přesuny tiskové hlavy napříč tištěným prostorem. Tisk se dokončil po 13 hodinách, bohužel výtisk nemá tak kvalitní povrch, jako měla moje testovací půlpneumatika.

Čím to? Že by nový Flexfill 92A nedělal tak krásný povrch? Nezbývalo než udělat tlustější podpůrnou konstrukci v pneumatice, aby ji Cura slicer neškrtnul, a provést tisk podle předpisu z Cura sliceru. To mimo jiné znamenalo, že tisk nebude trvat 13h, ale 21h - právě kvůli tomu, že podpůrné kruhy Cure musí vygenerovat jako 2 stopy, namísto jediné u KISSliceru. Plných 8 hodin navíc naprosto zbytečně kvůli tomu, že autor tohoto softwaru chtěl být chytrý a řekl si, že tvary s tloušťkou pod 0.35mm prostě bude škrtat...

Porovnání tiskových cest - vlevo KISSlicer, vpravo Cura:



Neefektivitu a plýtvání časem a materiálem v případě Cura sliceru bych za normálních okolností nebyl ochoten tolerovat, jenže ... prohlédněte si porovnání obou výtisků. Vlevo je KISSlicer, vpravo Cura. Výtisk KISSliceru je už po očištění (byl velmi "chlupatý"), výtisk Cura je naopak zcela bez jakékoli úpravy, dokonce je na něm ještě vidět zbytek materiálu vyteklý po dokončení tisku při odjetí tiskové hlavy.



Cura dosahuje výrazně čistějšího povrchu při stejné teplotě a rychlosti tisku. Hlavním důvodem je fakt, že negeneruje hloupé cesty napříč modelem mimo aktuálně tištěnou oblast (čili drobně tekoucí materiál z trysky se "schová" v aktuální vrstvě). Pak je tu ale ještě něco - na první pohled je celkově povrch výtisku zpracovaném Cura slicerem je hladší a čistější, není takový okoralý, jako u KISSliceru. To nedokážu zatím vysvětlit.



Ale pozor - abyste si nemysleli, že Cura slicer je ten jediný správný a plně funkční. Kromě toho, že jeho algoritmy generování podpůrného materiálu maji k použitelnosti hodně daleko (a to je velmi slušně řečeno), má Cura slicer jednu naprosto vražednou vlastnost ... tedy aspoň v implementaci v tiskovém softwaru Repetier Host. Lze nastavit asi 5 rychlostí pro různé typy tiskových cest (vnější obvod chceme co nejpomaleji, aby byl nejhezčí, vnitřní výplňové cesty nejsou až tak podstatné). Jenže - má interně ještě jednu rychlost pro nějakou tiskovou cestu, která se nedá nastavit a činí odhadem cca 40mm/s. Tak vysoká rychlost je pro Flexfill 92A smrtelná, materiál se zasekne v tiskové hlavě, zvláště při nízké teplotě tiskové hlavy, která je nezbytná k přesnému a čistému tisku.

Už v minulosti jsem na tento problém narazil, ale tentokrát jsem si opět naběhnul. Umíte si jistě představit, jakou jsem z toho měl radost, když se po 9 hodinách tisku materiál zaseknul. Řešením je samozřejmě nechat vygenerovat tiskové cesty 2x rychlejší a pak tisk 2x zpomalit. Tím se vliv té nepříjemné chyby eliminuje.

Aktuální stav je tedy: 2 úspěšně dokončené půl-pneumatiky. A další kusy bude nutné tisknout podle vygenerovaných cest Cura slicerem, protože povrch výtisku KISSliceru nedosahuje tak skvělého vzhledu ... bohužel.

Ještě by mě zajímalo, proč jsou jednotlivé vrstvičky jemně zoubkované... že by nějaká další z mnoha "feature" 3D tiskárny?

[Jozef Dojčar]

A já už jsem si myslel, že bude mít T 130 v Kopřivnici komplet nové obutí :D

[DRracer]

Obávám se, že je to časově nezvládnutelné, materiál dorazil příliš pozdě.
Ale je to na dobré cestě, jedna pneumatika už je a další budou následovat :) . Na ní zkontroluju měkkost a případně ještě doladím 3D model, pokud by to nebylo realistické.
Na Dny techniky by už ale komplet 7 pneumatik být mělo (pokud si tiskárna zas nepostaví hlavu).

[jirka]

Vypadá to dobře, já v této metodě plavu a nevyznám se v 3D tisku. jen s úžasem sleduji. Ta pneumatika je vevnitř plná, dutá, nebo má nějakou voštinu? Nemáš foto i z druhé strany?

[DRracer]

Ano, na autě je guma dutá bez výplně. Při tisku má uvnitř podpůrné kruhy, aby se tištěný bok pneumatiky dokázal správně zcelit.

[Michal Š]

To je paráda, ale ta doba tisku 20 hodin to je něco. Ta povrchovka už je finální podoba pneumatiky nebo ji budeš ještě upravovat ?

[DRracer]

Povrch je finální, lépe to můj stroj při nejkvalitnějším tisku s vrstvou 0.05mm už nezvládne. Navíc s tím polyuretanem už nic dělat nejde...
Čas je z ekonomického hlediska zcela absurdní, ale tisknu to na svou Tatru, takže v maximální kvalitě, co to jde... až to bude, tak to bude.
Na fotkách to vypadá použitelně a hlavně ty gumy Tatře náramně sluší :) .

Mimochodem, obě svařené poloviny už jsou na autě, o víkendu budou náročné zkoušky - odolnost, záběr v terénu, pružnost, realističnost deformace atd. ;)

[Jozef Dojčar]

Už jdu nabíjet baterku do foťáku :party :bandit

[Mila198]

Povrch je finální......
Mimochodem, obě svařené poloviny už jsou na autě, o víkendu budou náročné zkoušky - odolnost, záběr v terénu, pružnost, realističnost deformace atd. ;)

A tady bych se rád zeptal, jak se ty dvě poloviny pneumatiky svařily, nebo jsi to tisknul na tu obrácenou půlku?!

[DRracer]

Mila198: ajaj, teď jsem se moc pochlubil :) . To mělo zatím zůstat jako překvápko, protože jde o velmi neobvyklé použití určitých zařízení, ale zároveň jednoduchý a účinný proces. Neboj, po testech vše řádně zdokumentuji jako obvykle ;) ...

[Mila198]

Podívejte se na toho tajnůstkáře. Ale já si tedy počkám!

[DRracer]

Tak, už jsou data z letošního Kit Show pomalu zpracována, začnu tedy publikovat jednotlivé části.

V pátek těsně před modelářskou akcí Beskydy Kit Show se nám dostalo velké cti být pozváni přímo do sídla firmy Fillamentum . Pokud sledujete můj weblog pravidelně, zřejmě vám nebude firma Fillamentum neznámá.

Přesně ve 14:00 nás přivítal pan ředitel, posadil nás do zasedačky a běžel pro své kolegy se slovy "pojďte se hned podívat na Tatru, to jste ještě neviděli". Naaranžoval jsem Tatru na stůl mezi různé barevné 3D výtisky. Zcela nová (a čistá) pneumatika vytištěná z černého Flexfillu 92A je obuta na pravém předním disku. Mezitím dorazili ostatní pracovníci firmy Fillamentum a hned bylo jasné, že jsou zvědaví především na to, jak Tatra jede :) . Během necelých čtyř minut předvedla Tatra své vlastnosti jízdou po koberci i přes práh kanceláře. Šlo také o první ostrý test nově vytištěné pneumatiky.



Během následujících 3 hodin velmi přátelského rozhovoru jsme prodiskutovali různá zákoutí 3D tisku i vlastnosti různých materiálů. Pan ředitel je velký odborník v oblasti plastů a z jeho vyprávění bylo patrné, že má i velký cit pro chování materiálů. Detailně nám popsal vlastnosti Flexfillu, tedy termoplastického polyuretanu, v odborných kruzích známého pod zkratkou TPU. Tento materiál je velmi citlivý na šetrné zpracování a to ve Fillamentum umí.

Přestože ve firmě Fillamentum není 3D tisk hlavní výrobní činností, v laboratoři mají několik 3D tiskáren různých výrobců, na nichž své materiály testují a poskytují zpětnou vazbu výrobcům tiskáren (kteří ji bohužel ne vždy dostatečně zohlední).

Firma Fillamentum aktivně podporuje i studenty - v laboratoři mohou získat své první praktické zkušenosti s 3D tiskem. Třeba si uvědomí, že 3D tisk umí být navzdory marketingovým proklamacím časově velmi náročný a v kombinaci s nespolehlivostí současných tiskáren a softwarů jde mnohdy o velké dobrodružství, na jehož konci často nemusí být dokonalý výsledek.

Podrobně jsem vylíčil své zkušenosti s tiskárnou Felix3 a jejích mechanických a provozních vlastnostech. Své výsledky jsem prezentoval na jednotlivých pokusech o pneumatiku z různých materiálů, které jsem měl s sebou. Zlatým hřebem samozřejmě byla nová pneumatika z černého Flexfillu 92A a přes 40 hodin vedoucích k jejímu dokončení.



Shodli jsme se, že celé odvětví 3D tisku v současnosti prochází bouřlivým vývojem a bude muset ujít ještě dlouhou cestu, než začne produkovat spolehlivá zařízení pro běžné uživatele. Totéž platí pro související software - zejména "slicery", jejichž úkolem je zpracovat vstupní 3D model na sekvenci příkazů pro 3D tiskárnu. Některé dokáží dělat naprosto neuvěřitelné chyby, jako kdyby je snad jejich autoři ani nespustili.

Měli jsme možnost porovnat dva stejné modely lodičky, který byly vytištěny stejným materiálem na stejné tiskárně, ale tiskové cesty byly zpracovány dvěma různými slicery. Výsledky byly diametrálně odlišné - jeden byl chlupatý, roztřepený, na povrchu byly patrné bublinky materiálu. Druhý výtisk byl zcela čistý včetně střechy tištěné bez podpory.

Plně se potvrdilo, co pozoruji již delší dobu - současné slicery zdaleka neprodukují spolehlivé výsledky a je bezpodmínečně nutné pečlivě prohlédnou jejich výsledky, než je pošlete do tiskárny. Jako jedny z nejlepších slicerů dnes jsou dnes doporučovány Simplify3d, KISSlicer a Cura. Bohužel, pro mé aktuální účely tisku pneumatiky je však požití Simplify3d vyloučeno, neboť v sobě kombinuje nepříjemné vlastnosti:

• Bezdůvodně odstraňuje detaily, které nejsou dost široké na stopu tiskárny. Totéž dělá i Cura.
• Absolutně nezvládá (řekl bych cíleně) booleovskou operaci union nad načteným modelem. KISSlicer i Cura to zvládají správně.
• Generování tiskové cesty tak, aby hlava neopustila tištěnou oblast (což je velmi žádoucí pro tisk pružným materiálem), je taky funkční jen někdy. KISSlicer toto zcela ignoruje a výtisk je v jeho podání velmi chlupatý.

Ani nechtějte vidět, jak vygeneruje tiskové cesty pro pneumatiku :) .

Je pak trochu smutné i úsměvné zároveň poslouchat ostatní modeláře, kteří si v naději pořídí 3D tiskárnu a pak s úžasem zjišťují, že vlastní 3D tisk (tedy samotná výroba modelu v mašině) s sebou nese nemalé požadavky na přípravu dat, seřízení stroje a velké množství težce nabytých zkušeností.

Na závěr nás pan ředitel podaroval propagačními materiály a vzorky filamentů. S ohledem na požadavky na další pneumatiky jsem projevil zájem o další roli černého Flexfillu 92A. V tu chvíli se ukázalo, že zrovna černého Flexfillu 92A do té doby vznikla jen ta jediná role, kterou mám doma :) . Ale nezoufejte, nejen černý Flexfill 92A bude během května k dispozici.

Pane řediteli, děkujeme za vřelé přijetí a úžasné odpoledne ve Vaší společnosti a těšíme se na další budoucí setkání!

[Darkr]

Mno tak to je masakr a obdivuji výdrž při lazení 3D tisku k dokonalosti :) Jinak krásná práce.

[DRracer]

Je to masakr, to je fakt. Ale už teď se s tím dají dělat kouzla, jen to chce velké množství zkušeností a citu pro mašinu a materiál.

[DRracer]

A nyní už k letošnímu Kit Show . Jako obvykle o sobotním ránu všichni dolaďovali své expozice. Na náměstíčku před kulturním domem se řadily dakarské speciály v měřítku 1:1, prototyp Tatraktoru, LIWA, T613 sanitka a další známá vozidla značky Tatra.



Modelovou železnici začali připravovat železničáři už v pátek večer. Dlouhá trať na trávě vyžadovala pečlivou přípravu podkladu, neboť se předpokládalo, že bude celý víkend vozit zvědavé návštěvníky. Z lokomotiv jsme měli možnost obdivovat "kafemlejnek" a "prasátko" - tedy lokomotivu řady 310, resp. 211. Na dotaz, zda se jedná o lokomotivu původní nebo po rekonstrukci, mě mašínfíra ubezpečil, že v tomto stroji je stále původní vzduchem chlazená pohonná jednotka Tatra 111.



Na trávě stálo také historické letadlo z 1. světové války. Vedle něj mušketýři s kanónem odbíjeli každou hodinu několika výstřely z děla.



Letos s námi sdílely pískoviště modely dakarských závodních vozů. Bylo tu několik závodních trucků v měřítku 1:13.5, pak několik desetin s papírovými lakovanými karoseriemi Tatra (přestože podvozek byla pouze bugina bez řádné centrální roury a kyvných polonáprav) a také několik zástupců osobních automobilů ze slavné rallye.




Asi nejstarším ve smyslu stáří modelu bylo Porsche 959, jehož ostrým startem začíná "dakarské" video. Porsche má pro svého majitele historickou hodnotu, je to takový mazlík a v terénu se objevuje už jen výjimečně. Navíc se díky otevřeným diferenciálům umí zahrabat na zdánlivě rovném terénu. Při natáčení skoků ale létalo vzduchem velmi ochotně.



Zpočátku jsme byli domluveni, že dakaristé budou mít delší část pískoviště, aby mohli jezdit rychle, skákat a předvádět různé skopičiny. Nakonec jsme ale jezdili všichni všude :) . A dakaristé zaslouží velkou pochvalu za bezpečné a předvídavé řízení svých rychlých speciálů. Nevím o žádném karambolu, a to přesto, že místy zkoušeli hodně divoké a divácky atraktivní kousky. Občas byl problém vyfotit některý z letících speciálů nerozmazaně.





Zejména skoky do dálky sklízely u diváků zasloužený obdiv a zájem. To je taky obsahem dakarského videa. Když už mám odolnou outdoor kameru, bylo na čase zjistit, jak moc odolná vlastně ve skutečnosti je. O její nejdrsnější test se postaral dakarský speciál Tatra 815, když přední rozvodovkou přistál přímo na ochranné sklo objektivu kamery. Ochranná fólie získala výrazný šrám, který ale naštěstí nezasahuje do zorného úhlu kamery. Přímo tento kousek samozřejmě na videu uvidíte.

Zajímavé bylo porovnání hmotností jednotlivých modelů - lehké speciály DAF a LIAZ na buggynových podvozcích létaly vzduchem velmi ochotně a daleko. Tatra s poctivým a odolným kovovým podvozkem (je minimálně 2x těžší) se držela značně při zemi, navíc se její kyvné polonápravy úspěšně snažily vykrýt kdejakou nerovnost, takže donutit Tatru letět vzduchem byl trochu problém. Navíc ji trápilo rušení signálu, takže se muselo udělat mnoho pokusů, než se podařilo natočit ty správné atraktivní letecké záběry :) .

https://youtu.be/EtNulal32Aw

Další specializovaná část videa je věnována terénnímu testu nové prototypové pneumatiky Tatry 130, opraveného řízení a také prototypu funkčního zadního listového pera. Jak již bylo zmíněno, pneumatika je vytištěna na 3D tiskárně z pružného černého materiálu Flexfill tvrdosti 92A. Video začíná startem Tatry 130 na travnatém koberci, když má pneumatika najeto přesně tři a půl minuty na čistém koberci v zasedačce firmy Fillamentum o den dříve :) . Je tedy úplně nová, čistá a právě začínají testy, jejichž cílem bylo ověřit:

• měkkost
• odolnost
• záběr v písku
• záběr na suchém asfaltu a betonu

Proto je video z větší části věnováno hrabání v písku.

Výsledky jsou uspokojivé. Měkkost pneumatiky je stále nedostatečná, bude potřeba tisknout opravdu upravený 3D model s tenčí stěnou. Na stole se mi to zdálo ok, ale v terénu se ukázal opak.



Odolnost pneumatiky se naopak potvrdila, pneumatika přežila 4 hodiny jízdy bez znatelného opotřebení (ani dezén nebyl okousaný, přestože jsem se moc snažil :) ). To se týká i zatím nedostatečně pevného sváru obou polovin. První prototypová pneumatika už je v jednom místě sváru roztržená, ale to je pochopitelné, koncem roku jsem vyloženě pevnost sváru neřešil.

Jízda v písku přinesla zajímavé zjištění - pneumatika vykazuje značnou hrabavost :) . Dříve jakmile kola proklouzla, silniční pneumatiky už nebyly ochotné odhrabovat písek a jen se točily na místě. Co na nich Tatra dosud dokázala projet je v podstatě zázrak. S novými pneumatikami na přední nápravě se při výjezdech do kopce přední kola zakusovala do písku a Tatra se pomalu sunula vpřed. Bylo to podobné, jako když Tatra dostane obuté řetězy, jen decentnější. Řetězy vykazují značnou hrabavost, obvykle ale směrem dolů, což znamená velmi rychlé vykopání značně hlubokých jam.




Uvidíme, co to provede s průchodivostí auta, až bude všech 6 pneumatik nových. V době sepisování reportáže z Kit Show už máme za sebou i testy nové pneumatiky v jemném chorvatském písku, kde se zlepšení hrabavosti potvrdilo. O tom ale bude samostatná reportáž se spoustou foteček a videi :) .

Fungování pneumatiky na suchém asfaltu a betonu jsem prověřil v neděli. Na velkou pětku Tatra doslova letěla přímo do muzea. Pocitově bych řekl, že minimálně přední část vozu už tak neposkakuje, jako dřív. Praskliny v asfaltovém chodníku Tatra "vyžehlila" (kombinace opravených čepů nábojů kol a nových pneu). Obávané klouzání pneu z TPU na suchém asfaltu a dlažbě se nijak neprojevilo, ale provedu ještě testy na mokrém povrchu a na sněhu (až bude).

Zajímavou otázkou je barevnost vytištěné pneumatiky, potažmo vzhled po průjezdu terénem. Zpočátku jsem měl pocit, že pneumatika bude výrazně černější, než stávající gumové pneumatiky. Po akci se ukázalo, že vytištěná pneumatika je barevně téměř identická s ostatními a navíc je i realisticky zašpiněná. Při pohledu zblízka jsou samozřejmě patrné vrstvičky tisku a v nich uchycený prach. Nevypadá to úplně nejhůř, čekal jsem to daleko méně realistické. Kupodivu se také ukázalo, že vykoupání pneumatiky v mokrém plážovém písku ji de-facto umyje do původního čistého vzhledu a zdá se, že ani mezi tiskovými vrstvičkami prach nezůstane. Toto bude ale předmětem dalšího zkoumání.



Co se týká řízení - s opravou čepů nábojů kol jsem spokojen. Tatře přestaly přední kola šmatlat, při jízdě v terénu je vidět čisté pružení předních polonáprav bez viklání kol. Zbývá dořešit vůli na pravé páce řízení.

Prototyp zadního listového pera je dosud nepublikovaná novinka a začnu trochu ze široka. Dlouhou dobu sbírám pružinové pásky, co se občas povalují u krajů silnic. Ten materiál se mi vždycky líbil, dá se použít na různé pružiny do modelů. Původně jsem myslel, že to jsou zbytky ze stěračů, ale ukázalo se, že jsou to úlomky štětin zametacích vozů.

Tatra 130 měla dosud zadní pera pouze jako tvrdé odlitky. Chtěl jsem vyzkoušet, jak by se chovala, kdyby pera byla ochotná částečně pružit. Z nalámaných pásků jsem složil přibližně tak tlusté listové pero, aby na něm Tatra dokázala stát a polonápravy měly ten správný odklon.

Ale jak docílit realistického vzhledu? A hle, role černého Flexfillu 98A :) . Nakreslil jsem si tedy "obal" listového pera tak, aby vzhledově odpovídal původním listovým perům, ale zároveň aby byl funkční a schoval pásky pružinového plechu uvnitř, a vytiskl.

Po celý víkend bylo pero zcela funkční a neprojevila se žádná závada. Dokonce i podkovičky v něm dobře držely. Bude tedy následovat výroba druhého pera stejným způsobem a finální zástavba do Tatry. Původní pera samozřejmě zůstanou zachována, aby bylo možné model kdykoli uvést do zcela originální podoby. Jako zátěž jsem vozil Standovu Tatru 2-603 těžkou přesně 1470 kg. Jen zase to zajištění nákladu mi pořád nejde ... při výjezdu do kopce šestsettrojka doslova "seskočila" dolů :) .



https://youtu.be/xBUPMDwQQFk

A pak je tu třetí, nejdelší část video-reportáže, věnovaná našemu "cirkusu". Jak poznamenal náš druhý stavbyvedoucí v Brně: "musíme tomu dát nějaký řád, aby to vypadalo jako modelová stavba, protože jinak je to jen cirkus."

Tak tentokrát to byl cirkus, neboť ani jeden z našich stavbyvedoucích nebyl přítomen. Chybělo tak v poslední době časté vyšperkování modelového terénu. To ale nebylo na závadu, mohli jsme jezdit doslova všude, což vyhovovalo zejména terénním nákladním automobilům Tatra a také dakarským speciálům.






Mezi vojenskými speciály se nově objevila T815 VVN 8x8 s radlicí. Sklápění radlice je samozřejmě funkční. A o tom, jak jí jde hrnutí písku, se můžete přesvědčit na videu.



Pak zřejmě poprvé na modelářské akci byla přítomna Standova T813 8x8 Kolos. Na videu pak můžete vidět, jak si poradila s náročným terénem při tažení podvalníku P32 s nákladem.



Mezi našimi modely se pak v jednom okamžiku mihl i OT64 SKOT...



a trojice jeepů.



Uvnitř probíhala hlavní soutěž modelů plastikových i papírových a to nejen s tématikou Tatra. Mezi "papíráky" jsem objevil i relativně nový model Tatry 128 ... jen jsem zapomněl zkontrolovat, jestli autor modelu přilepil zadní brzdové válce podle skutečnosti, nebo podle chybného návodu ve vystřihovánce :) .







Samostatnou částí byla prezentace modelových kolejišť v různých měřítkách.




Driftovací dráhu se závodními tahači představili kolegové z DMR arény . Tahačům se ale moc driftovat nechtělo, jejich pneumatiky měly příliš dobrou přilnavost, ale to chlapi jistě ještě doladí. Zkusil jsem objet několik kol, ale stále to neumím s volantovou vysílačkou. Navíc je ma mě tento typ vozidel příliš rychlý.



V sobotu navečer jsem vytáhl i Leguána , na nějž se mě často někdo ptá. Ano, je to relativně levná ale zároveň odolná plastová čínská hračka, která už skoro rok spolehlivě funguje zcela bez údržby v široké škále klimatických podmínek. Lukáš si ho okamžitě zamiloval a měli jste vidět ty smutné psí oči, když mi ho musel vrátit do krabice :) .



V neděli jsme tentokrát mohli vidět znovu Tatru 128. Sice víme, že v písku je u ní potřeba velmi obezřetně volit trasu, aby všechna 4 kola zůstala na zemi a nedošlo k prohrábnutí a zastavení vozu, ale šlo jí to překvapivě dobře. Podařilo se natočit zajímavou sekvenci - převoz pásového nakladače na stavbu, a to dokonce i s policejním doprovodem. Na akci totiž byla také upravená Tatra 2-603 v barvách Veřejné bezpečnosti. Původní hračkové ovládání u ní bylo upraveno na proporcionální modelářské, auto tak přestalo být nebezpečné ostatním a dalo se s ním i rozumně jezdit. A abych předešel nekonečným diskusím - ano, existuje dobová fotografie T603 v barvách VB, ale o běžný služební vůz se samozřejmě nejednalo.



Samozřejmě těžký terén, který jezdíme s nákladními plně pohonnými Tatrami tato osobní T603 nezvládá, ale zas to umožnilo vznik několika foteček připomínajících doby minulé, kdy se příslušníci VB marně snaží zastavit nákladní Tatru na cestě za svobodou skrz železnou oponu. Párkrát jsem takhle soudruhům příslušníkům ujel a pak si na mě ty ***** (doplňte si zvíře dle svého uvážení, např. žabičky) zákeřně počkaly ve skrytu hromady písku. A to už jsem nestihl strhnout volant a ocelovým nárazníkem své vojenské Tatry jsem je nabral (pravda, trochu cíleně a na plný plyn :) ). Pak jsme tutéž sekvenci natočili ještě jednou - to už jsem jako spořádaný ovčan zastavil, soudruzi rychle vyskočili z šestsettrojky jménem zákona "mi pomohli a ochránili mě".




Bohužel u modelu Tatry 128 se projevilo poškození pravé zadní polonápravy, místy se vyhnula tak, že začaly přeskakovat zuby převodů. Proto jsme další terenní pokusy ukončili, T128 jezdila jen po zpevněném povrchu okolo pískoviště a čeká jí oprava v odborném servisu.

https://youtu.be/Xb09Uo1okmo

Po nedělním obědě, kdy už se všichni balili k odjezdu, napadlo Frantu, že bychom se mohli dojet vyfotit před muzeem. Odtud už byl jen krůček přímo do muzea. Nejprve do prodejny suvenýrů, kde jsme vyfotili svá vozidla přímo na pultu a pak přímo do muzea. Paní u vstupu se mě sice pokoušela zastavit, ale než jsem stačil cokoli vysvětlit, obdrželi jsme řádnou vstupenku pro 3 řidiče a 3 auta i s razítkem řádného vstupu a mohli jsme pokračovat dovnitř. Budili jsme značný zájem, zejména proto, že v jinak zcela tichém muzeu se zvuk obou vzduchem chlazených osmiválců rozléhal až příliš. Návštěvníci muzea se zvědavě rozhlíželi po zdroji toho neobvyklého, ale přesto pro mnohé známého zvuku.



Frantovi se fotka v bezpečné vzdálenosti před Präsidentem zdála příliš fádní, tak se rozhodl s Tatrou Präsidenta objet. Varoval jsem ho, že to není dobrý nápad, všude je spousta kovových předmětů, Tatra by mohla ztratit signál, zastavit se a Präsident ji smete svým kolem. Málem došlo na má varovná slova, naštěstí Franta dokázal Tatru rychle znovu nastartovat a vycouvat.



Pak jsme doleji na točnu ke "Stalinovi". Lepší demonstraci bezbariérovosti muzea si snad nelze představit, všechny tři Tatry dojely bez problémů do vyvýšeného patra přímo před točnu. Umístit modely na rotující točnu vyžadovalo dobrou synchronizaci. Zas tak pomalu se to netočí :) . Připravili jsme se a každý položil svou Tatru na přesně dohodnuté místo na točně. Zatímco modely se na točně otočily dokola, připravili jsme si foťáky, vyfotili pěkné momentky a při dalším kolečku jsme naše Tatry zase snesli s točny dolů. Následovala cesta ven z muzea, překvapení několika dalších návštěvníků a hlavně bojovka s automatickými dveřmi u vstupu ... aby to naše Tatry nezmáčklo.



Na závěr bychom chtěli poděkovat organizátorům letošního Beskydy Kit Show za pozvání a za logistické zajištění naší prezentace. A jako obvykle trocha statistiky: Tatra 130 tentokrát poctivě testovala úpravy a opravy, dohromady najela 4 hodiny a 7 minut. Vše fungovalo dobře, jen Agrovka bude muset dostat dorazy na zadní nápravy, aby se kola nechytala do blatníků při větším zatížení nákladem v terénu. To je jedna z drobných chybiček tohoto jinak spolehlivého a odolného vozu, kterou ale lze velmi snadno odstranit (Flexfill 98A to jistí, uvidíte :) ).

PS: videa budu doplňovat postupně, jak bude dobíhat jejich zpracování

[tangokes]

SUPÉÉÉÉR.