Je to lávový proud, dá se přímo k tomu dojet autem (což je v naší socialistické vlasti skoro výjimka), a je od Čertových varhan "u Krasomily" vzdálen 231km na jihovýchod ... azimut zatím dávat nebudu, to by bylo až moc jednoduché :)
Mimochodem, bylo by to pěkné místo pro RC-trial.
První správně odpovídající obdrží pochvalu před nastartovanou Tatrou, až se potkáme na nějaké akci ;) .
...tak uvidíme, kdo umí rychle používat google :)
Tatra 130
Re: Tatra 130
Panská skála v Práchni u Kamenického Šenova, je to ono?
Re: Tatra 130
není to teda poblíž starých splavů
Re: Tatra 130
Lávový proud u Meziny :think
http://rymarovsko.cz/chranena-krajinna- ... ziny-.html
http://rymarovsko.cz/chranena-krajinna- ... ziny-.html
Re: Tatra 130
A je tu vítěz - ano, je to lávový proud u Meziny.
Ten zatopený lom je o pár kilometrů východněji, říkají mu Šifr, nebo Šifry. Ten moc fotogenický nebyl a hlavně byl přeplněn potápěči.
Až se potkáme na nějaké akci, nezapomeň se prosím přihlásit o pochvalu před nastartovanou Tatrou ;)
Ten zatopený lom je o pár kilometrů východněji, říkají mu Šifr, nebo Šifry. Ten moc fotogenický nebyl a hlavně byl přeplněn potápěči.
Až se potkáme na nějaké akci, nezapomeň se prosím přihlásit o pochvalu před nastartovanou Tatrou ;)
Re: Tatra 130
Tak , a jeto. Google Earth je vůl,to našel podle zadání. :devilDRracer píše::shake to přece není 231km od Panské skály, alias Čertových varhan, a už vůbec ne na jihovýchod :)
Re: Tatra 130
Koncem srpna jsme navštívili park Boheminium v Mariánských Lázních . Kdo o něm ještě neslyšel, nechť zví, že Boheminium je park s miniaturami známých staveb naší vlasti v měřítku 1:25.
Nejprve důkladná očista u jednoho vytipovaného brodu na Rokycansku. Mimochodem, projet se to dalo, voda byla v nejhlubším místě těsně k nárazníku ;) .
Vstup do parku je skrz malou chatičku, která je zároveň pokladnou. Byla tu paní pokladní a starší pán. Nesměle jsem se zeptal, zda si smím nafotit svůj model náklaďáku u modelů staveb. Pán se hned začal zajímat, co mám za model. Předal jsem mu vizitku. Souhlas nadšeně udělen. Začali jsme fotit u prvního modelu - nádraží s modelovou železnicí. Tatru jsem opatrně postavil pod ochranné lano okolo modelu. Hned vedle byla rozhledna na Poledníku.
Poznamenal jsem, že by mě zajímalo, jak často se ty koleje musí čistit, aby to jezdilo. Borec odpověděl, že pořád, a někam zmizel. Netušil jsem, že vyrazil zalarmovat všechny své kolegy, včetně těch na telefonu. Všecho nechte a pojďte se podívat na Tatru. To musí být radost mít ve svém týmu takto uvědomělého pracovníka.
Delegace pracovníků areálu nás zastihla u Řípu a první dotaz zněl, zda by to Tatra dokázala vyjet. Sice jsem neměl původně v úmyslu Tatru v areálu vůbec startovat, abych nerušil poklidnou atmosféru, ale neodolal jsem výzvě. Vložil jsem baterie a nastartoval. Musíme počkat, než nafouká ;) .
Na malou dvojku Tatra s přehledem zvládla travnatý kopec ... celkem třikrát. Při posledním výjezdu jsem zastavil vedle rotundy a okamžitě se na Tatru vrhli fotografové ;) .
Zvuk vzduchem chlazeného osmiválce velmi zaujal, včetně efektů řazení. Detaily ozvučení jsme pak probírali i u Černé věže.
Tatra vzbuzovala velký zájem i u běžných návštěvníků areálu. Většina z nich nás považovala za součást expozice. Zejména starší chlapi často reagovali: "to znám, s tím jsem jezdil na vojně". Na to obvyklá odpověď: "jestli jste s tím jezdil na vojně, tak se vám pokloním až k zemi a pak vás poprosím o vyprávění o všem, na co si vzpomenete". To rozproudí debatu, co vlastně to je za model a nutno říct, že tentokrát jsme narazili na chlapy znalé - pamatovali si T128, T111 a při zdůraznění detailů hned pochopili, co je T130 zač.
Když jsem fotil Tatru u zříceniny hradu Přimda, všiml jsem si, jak borec líčí svým dvěma spolupracovníkům, jak "ta Tatra normálně vyjela na Říp". Pozval jsem je na pokračování debaty pod hradem. Samozřejmě se nejvíce zajímali, zda Tatra zvládne vyjet po kamenité stezce až těsně ke hradu. Zvládla, dokonce by se dokázal vyškrábat nahoru i po strmém svahu.
To hlavní mělo ale teprve přijít. Při focení lesního kostelíku jsem koutkem oka zahlédl, jak ke mně běží paní pokladní třímaje u ucha mobilní telefon. Volala něco jako "takový pán s velkou taškou... už ho vidím". V tu chvíli mi ještě nedošlo, že mluví o mě. Podala mi telefon a na druhé straně se ozval pan šéfmodelář a pozval nás přímo do svého ateliéru dole ve městě.
Větší pocty se nám snad ani dostat nemohlo. Po 3 hodinách v areálu poté, co jsme dofotili zajímavé kompozice (třeba kdo z vás jezdil s náklaďákem po mariánskolázeňské kolonádě :) ), jsme vyrazili zpět dolů do města, kde všechny ty nádherné modely staveb vznikají.
Ukázalo se, že pan šéfmodelář je také velký tatrovák. Předvedení Tatry mu udělalo velkou radost. Během přátelského rozhovoru jsme probrali snad všechno. Dokonce přišla řeč na to, že by písecký most Tatru unesl. Stádlecký prý také, ale tam bych se ani omylem nevešel na šířku. Rozhodně jsem to ale nezkoušel, nepřišlo mi to vhodné. Celkově jsem se od modelů staveb držel v uctivé vzdálenosti a už vůbec jsem necpal Tatru dovnitř zámků a hradů. Umím si představit, co takový model dá práce... ostatně jsme to měli možnost vidět na vlastní oči přímo v ateliéru.
Jak jsme se dověděli, modely dost vydrží - zvládnou i kroupy a sníh. Jen ty menší se na zimu uklízejí. Modely však nevydrží ničivou sílu lidské hlouposti. Nebudu to tu rozpitvávat, ale bohužel jsou mezi návštěvníky i tací, kteří modely poškozují.
Naštěstí během našeho pobytu se všichni chovali korektně a ohleduplně, modely si prohlíželi s nadšením, každý si přišel na své - barvy, detaily, historie, podoba s realitou. Neviděli jsme nikoho, kdo by prošel areál bez zájmu, byť asi ne všichni jsou schopni docenit náročnost zhotovení takových modelů.
Přestože se měřítka staveb a Tatry neshodovala, mnohde se Tatra nechala naaranžovat tak, že výsledek vypadal vcelku přijatelně. Totéž lze říci o symbolicky červených rybkách u zámku Červená Lhota :) .
V areálu se momentálně buduje model přehrady Les království. Je vidět, že to autory baví a práce je pro ně koníčkem. Bylo z toho vidět to správné nadšení a radost z dobře odvedené práce.
Celkově jsme byli parkem Boheminium nadšeni. Stavby mají naprosto perfektně a přesně provedené detaily a proporce. Jak jsme měli možnost vidět v ateliéru, staví se podle přesných výkresů. Rovněž koncepce celého parku je dobře navržena - je tu spousta laviček, volného travnatého prostoru, spleť cestiček okolo modelů, našli jsme spoustu zajímavých zákoutí pro focení. Množství vzrostlých stromů poskytuje nejen stín, ale vytváří i pěkné pozadí pro fotky. Ani přilehlý zámek v měřítku 1:1 v pozadí fotek nijak neruší.
Modely staveb jsou doplněny o vtipné rekvizity - malé rostlinky, jemné detaily, jako třeba babička sedící na lavičce na Starém Bělidle, dřevorubec, rybář na loďce, světýlka za okny. Některé modely jsou interaktivní - funkční lanovka na Ještěd, parníky, vlak, větrný mlýn... Celé je to tak dokonalé a realistické, že má člověk pocit, že stojí s Tatrou u skutečného hradu. Navíc každý model je doplněn popiskem se zajímavým povídáním i o vlastní předloze modelu.
Na závěr bychom rádi poděkovali pracovníkům parku a zejména panu šéfmodeláři za vřelé přijetí, o jakém se nám ani nesnilo. Jsme zváni v budoucnu znovu a pokud by se k nám chtěl někdo další z modelářů přidat se svou Tatrou, bude jistě také vítán.
PS: Mimochodem, v celém areálu je přísný zákaz kouření, což nám velmi vyhovovalo. Na druhou stranu najít nekuřáckou restauraci v lázních je kupodivu skoro nadlidský úkol.
Nejprve důkladná očista u jednoho vytipovaného brodu na Rokycansku. Mimochodem, projet se to dalo, voda byla v nejhlubším místě těsně k nárazníku ;) .
Vstup do parku je skrz malou chatičku, která je zároveň pokladnou. Byla tu paní pokladní a starší pán. Nesměle jsem se zeptal, zda si smím nafotit svůj model náklaďáku u modelů staveb. Pán se hned začal zajímat, co mám za model. Předal jsem mu vizitku. Souhlas nadšeně udělen. Začali jsme fotit u prvního modelu - nádraží s modelovou železnicí. Tatru jsem opatrně postavil pod ochranné lano okolo modelu. Hned vedle byla rozhledna na Poledníku.
Poznamenal jsem, že by mě zajímalo, jak často se ty koleje musí čistit, aby to jezdilo. Borec odpověděl, že pořád, a někam zmizel. Netušil jsem, že vyrazil zalarmovat všechny své kolegy, včetně těch na telefonu. Všecho nechte a pojďte se podívat na Tatru. To musí být radost mít ve svém týmu takto uvědomělého pracovníka.
Delegace pracovníků areálu nás zastihla u Řípu a první dotaz zněl, zda by to Tatra dokázala vyjet. Sice jsem neměl původně v úmyslu Tatru v areálu vůbec startovat, abych nerušil poklidnou atmosféru, ale neodolal jsem výzvě. Vložil jsem baterie a nastartoval. Musíme počkat, než nafouká ;) .
Na malou dvojku Tatra s přehledem zvládla travnatý kopec ... celkem třikrát. Při posledním výjezdu jsem zastavil vedle rotundy a okamžitě se na Tatru vrhli fotografové ;) .
Zvuk vzduchem chlazeného osmiválce velmi zaujal, včetně efektů řazení. Detaily ozvučení jsme pak probírali i u Černé věže.
Tatra vzbuzovala velký zájem i u běžných návštěvníků areálu. Většina z nich nás považovala za součást expozice. Zejména starší chlapi často reagovali: "to znám, s tím jsem jezdil na vojně". Na to obvyklá odpověď: "jestli jste s tím jezdil na vojně, tak se vám pokloním až k zemi a pak vás poprosím o vyprávění o všem, na co si vzpomenete". To rozproudí debatu, co vlastně to je za model a nutno říct, že tentokrát jsme narazili na chlapy znalé - pamatovali si T128, T111 a při zdůraznění detailů hned pochopili, co je T130 zač.
Když jsem fotil Tatru u zříceniny hradu Přimda, všiml jsem si, jak borec líčí svým dvěma spolupracovníkům, jak "ta Tatra normálně vyjela na Říp". Pozval jsem je na pokračování debaty pod hradem. Samozřejmě se nejvíce zajímali, zda Tatra zvládne vyjet po kamenité stezce až těsně ke hradu. Zvládla, dokonce by se dokázal vyškrábat nahoru i po strmém svahu.
To hlavní mělo ale teprve přijít. Při focení lesního kostelíku jsem koutkem oka zahlédl, jak ke mně běží paní pokladní třímaje u ucha mobilní telefon. Volala něco jako "takový pán s velkou taškou... už ho vidím". V tu chvíli mi ještě nedošlo, že mluví o mě. Podala mi telefon a na druhé straně se ozval pan šéfmodelář a pozval nás přímo do svého ateliéru dole ve městě.
Větší pocty se nám snad ani dostat nemohlo. Po 3 hodinách v areálu poté, co jsme dofotili zajímavé kompozice (třeba kdo z vás jezdil s náklaďákem po mariánskolázeňské kolonádě :) ), jsme vyrazili zpět dolů do města, kde všechny ty nádherné modely staveb vznikají.
Ukázalo se, že pan šéfmodelář je také velký tatrovák. Předvedení Tatry mu udělalo velkou radost. Během přátelského rozhovoru jsme probrali snad všechno. Dokonce přišla řeč na to, že by písecký most Tatru unesl. Stádlecký prý také, ale tam bych se ani omylem nevešel na šířku. Rozhodně jsem to ale nezkoušel, nepřišlo mi to vhodné. Celkově jsem se od modelů staveb držel v uctivé vzdálenosti a už vůbec jsem necpal Tatru dovnitř zámků a hradů. Umím si představit, co takový model dá práce... ostatně jsme to měli možnost vidět na vlastní oči přímo v ateliéru.
Jak jsme se dověděli, modely dost vydrží - zvládnou i kroupy a sníh. Jen ty menší se na zimu uklízejí. Modely však nevydrží ničivou sílu lidské hlouposti. Nebudu to tu rozpitvávat, ale bohužel jsou mezi návštěvníky i tací, kteří modely poškozují.
Naštěstí během našeho pobytu se všichni chovali korektně a ohleduplně, modely si prohlíželi s nadšením, každý si přišel na své - barvy, detaily, historie, podoba s realitou. Neviděli jsme nikoho, kdo by prošel areál bez zájmu, byť asi ne všichni jsou schopni docenit náročnost zhotovení takových modelů.
Přestože se měřítka staveb a Tatry neshodovala, mnohde se Tatra nechala naaranžovat tak, že výsledek vypadal vcelku přijatelně. Totéž lze říci o symbolicky červených rybkách u zámku Červená Lhota :) .
V areálu se momentálně buduje model přehrady Les království. Je vidět, že to autory baví a práce je pro ně koníčkem. Bylo z toho vidět to správné nadšení a radost z dobře odvedené práce.
Celkově jsme byli parkem Boheminium nadšeni. Stavby mají naprosto perfektně a přesně provedené detaily a proporce. Jak jsme měli možnost vidět v ateliéru, staví se podle přesných výkresů. Rovněž koncepce celého parku je dobře navržena - je tu spousta laviček, volného travnatého prostoru, spleť cestiček okolo modelů, našli jsme spoustu zajímavých zákoutí pro focení. Množství vzrostlých stromů poskytuje nejen stín, ale vytváří i pěkné pozadí pro fotky. Ani přilehlý zámek v měřítku 1:1 v pozadí fotek nijak neruší.
Modely staveb jsou doplněny o vtipné rekvizity - malé rostlinky, jemné detaily, jako třeba babička sedící na lavičce na Starém Bělidle, dřevorubec, rybář na loďce, světýlka za okny. Některé modely jsou interaktivní - funkční lanovka na Ještěd, parníky, vlak, větrný mlýn... Celé je to tak dokonalé a realistické, že má člověk pocit, že stojí s Tatrou u skutečného hradu. Navíc každý model je doplněn popiskem se zajímavým povídáním i o vlastní předloze modelu.
Na závěr bychom rádi poděkovali pracovníkům parku a zejména panu šéfmodeláři za vřelé přijetí, o jakém se nám ani nesnilo. Jsme zváni v budoucnu znovu a pokud by se k nám chtěl někdo další z modelářů přidat se svou Tatrou, bude jistě také vítán.
PS: Mimochodem, v celém areálu je přísný zákaz kouření, což nám velmi vyhovovalo. Na druhou stranu najít nekuřáckou restauraci v lázních je kupodivu skoro nadlidský úkol.
Naposledy upravil(a) DRracer dne 05 zář 2015 10:12, celkem upraveno 1 x.
-
Jozef Dojčar
- Expert fóra
- Příspěvky: 2050
- Registrován: 12 srp 2005 06:35
Re: Tatra 130
Ty stavby jsou úžasné, některé opravdu vypadají jako originál. Moc hezké fotky i povídání.
Re: Tatra 130
SUPER!!!
Re: Tatra 130
:yes Dobrej tip na výlet ;) . Hezký :) !
Rozestavěno: TATRA 813 8x8 KOLOS 1:14 => viewtopic.php?f=9&t=1200
V plánu: Transporta P50 1:14
V plánu: Stavostroj KNB 250 1:14
http://www.modelklubrk.cz
V plánu: Transporta P50 1:14
V plánu: Stavostroj KNB 250 1:14
http://www.modelklubrk.cz
Re: Tatra 130
Díky chlapi, takže Tatra-sraz uděláme příští rok v Mariánských lázních ;) ?
Pracovníkům Boheminia pomůžeme se stavbou, převozem materiálu a zejména se zemními pracemi, co říkáte :) ?
A někdo si třeba střihne lehký trucktrial do kopce na nějaký hrad...
Pracovníkům Boheminia pomůžeme se stavbou, převozem materiálu a zejména se zemními pracemi, co říkáte :) ?
A někdo si třeba střihne lehký trucktrial do kopce na nějaký hrad...
Re: Tatra 130
Super,beru!!!!
Re: Tatra 130
Naproti Ještědu v tom lesním koutku se jezdí i těžký RC truck trial.
JW
S2 MARO59-LOOPS Model - Kraz
P MARO59 - Unimog
S3 MARO59-LOOPS Model - ZIL 157
S4 MARO59-LOOPS Model - Fiat 690
S2 MARO59 - Bremach -
S2 MARO59-LOOPS Model - Kraz
P MARO59 - Unimog
S3 MARO59-LOOPS Model - ZIL 157
S4 MARO59-LOOPS Model - Fiat 690
S2 MARO59 - Bremach -
Re: Tatra 130
Listí pomalu opadává, dny se krátí, pojďme vzpomenout na pravý vrchol letošního léta. Tím je pro nás již po několik sezón sraz historických vozidel na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem s názvem Memoriál Františka Proseckého sen.
Mohlo by se zdát, že jubilejní desátý ročník nemohl ničím překvapit. Přesto bylo letos opět skoro všechno trochu jinak. Přijeli jsme již v pátek. Za krásného počasí nás před depozitem bystřického Tatraklubu přivítal a s naším Renaultem 4 CV na diplom vyfotil sám pan předseda klubu František Prosecký. A znovu za volant - směr ubytování. V Bystřici se totiž ve stejném termínu konají závody zyklistů, což značně zredukovalo dostupné ubytovací kapacity.
Místo obvyklého pokoje na internátě na nás "zbylo" místo v malebném penzionu v Karasíně pár kilometrů od Bystřice... Ubytování naprosto perfektní, čisté s krásným výhledem do kraje. Navečer jsme využili možnosti vylézt na karasínskou rozhlednu. Na přilehlém lánu sklízeli zemědělci obilí a při západu slunce odstartovalo na obzoru asi 20 horkovzdušných balónů ... skoro až kýčovitá idylka :) .
Malá projížďka s Tatrou - jako kontrola před sobotním vystoupením a taky jestli jsem nezapomněl řadit pěkně podle zvuku vzduchem chlazené V8 ... jak jsem teď absolvoval pár terénních kilometrů s "Leguánem" .
Sobota
Předpověď počasí slibující pořádné vedro se plnila na 130% už od časných ranních hodin. Přesto se mi podařilo projít náměstí dvakrát dokola a nafotit zajímavé exempláře.
Osvědčené rozmístění vozidel podle stáří, značky a kategorie se oproti minulým ročníkům nezměnilo. Když to vezmu od kostela směrem vzhůru - traktory mazácky parkovaly částečně na chodníku. Nájezd na obrubník nepředstavoval pro zemědělské stroje žádný problém. Byl tu i "Mates" hasičák - a to nejen staticky na výstavě, nýbrž také pravidelně projížděl náměstí a kropením osvěžoval vzduch. Vzpomněl jsem si na Jirku a ze zvyku jsem si prohlédl přední poháněné Trilexy ;) . Vedle Matesa stála jasně červená kačenka, Tatra 138 NT 4x4, návěsový tahač LIAZ novějšího provedení s odpružením zadní nápravy vzduchovými vaky původem z Divadla na Vinohradech a dále vojenské automobily.
V horní části náměstí postupně parkovala nejmladší vozidla - tzv. youngtimers. Ale i mezi nimi byly zajímavé a u nás ne tak často vídané kousky - třeba Audi Quattro, soutěžní Lancia Delta HF Integrale, Fiat 500 ve variantě Combi, známé Dune Buggy, VW Caravelle, spousta MG a dokonce i Jaguar Type-E. U některých exemplářů se mi ani nechce věřit, že už jde o veterány, vždyť mnoho z nich do nedávné doby každý den brázdilo naše silnice.
Fiat 500 s přívěsem (přívěs je přestavba).
Opel Manta se stylově oblečenou posádkou - úplně jak z filmu Manta, Manta. Jen ta roztoužená kadeřnice jim chyběla :) .
V průběhu dopoledne dorazila i krásně zrenovovaná Praga S5T. Věděli jste, že to má elektro-pneumaticky řazené půlky, jako třeba Tatra 138? Na ty kopečky zde v okolí jsou ty půlky skvělé, pochvaluje si její majitel.
Uprostřed náměstí stojí impozantní řada T613 a T603.
Za nimi, ve stínu mladých kaštanů, se schovávaly Velorexy obklopeny motocykly především domácí produkce. Jawy, skůtry, Stadiony, ale také BSA, OGAR, Norton a dokonce jedna mikromašina.
Podél východní strany náměstí stojí další poválečná vozidla. Renault byl 4CV tentokrát na srazu jen jeden jediný. Mezi "Střelenými slepicemi" bylo možné zahlédnout i variantu MBX a nebo zajímavou soupravu v podobě Škoda 1000 MB s retro obytňákem.
Aerovka couvá k ostatním v oblaku modrého kouře. Nedivím se, že na to Švýcaři pohlíželi skrz prsty, že Jirko ;) ?
Přijíždějí T75 a řadí se mezi ostatní vzduchem chlazené Tatry před kostelem
Těsně u startovací brány je novinka na srazu - pěkně renovovaný VW transporter ... taky "vzducháč" ;) .
Naproti traktorům zemědělským stojí opět pár traktorů amerických - Buick, Cadillac, Mercury s velmi výmluvným nápisem na nárazníku ... tedy ne, že bych s tím nesouhlasil...
Ve stínu před kostelem mě zaujaly "historické" závoďáky. Chvilku jsem v tom hledal jakousi historii, ale podivné zavěšení všech kol a kolébavý pohyb vozů mě z toho vyléčil. Spíš by se slušelo označit je slovem historizující, neboť se jedná o přestavbu známé kachny.
Část organizačního týmu provádí motorizované focení účastnických vozidel a celkový pohled na hemžení na náměstí.
Doprovodná kapela hrála letos v amfiteátru ve spodní části náměstí. To se ukázalo jako výborný nápad, zejména při následné dobové módní přehlídce. Jednak se trochu zvětšil prostor pro auta na náměstí, jednak mohli diváci sedět a v klidu sledovat představení. Na módní přehlídku se nám podařilo alokovat strategicky vynikající pozici. Seděli jsme schovaní pod keřem ve spodním rohu hlediště, takže jsme měli modely krásně nasvícené. Přestože šlo o přehlídku oděvů z 20. století, začala rokem 1850 následovaným rokem 1897. Následně se paní Baxantová zeptala Františka, jestli mu ty roky něco říkají. Ten samozřejmě bez rozmyslu ihned odpověděl, že rok 1850 znamená založení firmy Tatra panem Ignácem Šustalou (tehdy jako továrny na výrobu kočárů a bryček) a rok 1897 je rokem vzniku prvního automobilu v Kopřivnici - Präsident.
Borec v saku měl styl a s neobvyklou lehkostí a šarmem prováděl všechny modelky. Největší ohlas u diváků sklidily zlaté flitrové šaty v závěru přehlídky.
Start na vyjížďku
Letos na vyjížďku odstartovaly obě modelové Tatry. Řidičem T128 nebyl nikdo jiný než Matýsek. Možná už bych měl psát Mates, je z něj už "velké borec" a dobře se naučil T128 ovládat. Naše modely se nicméně nepromenádovaly po červeném koberci, nýbrž po šedém. Shodli jsme se s Františkem, že šedý koberec bude lépe ladit k vojenskému charakteru obou vozů. Po projetí s Tatrami pod startovacím obloukem jsme pak podnikli totéž ještě jednou v našem Renaultu.
Co se letos pořadatelskému týmu obzvláště podařilo, byla trasa vyjížďky. Všude po cestě na nás mávali místní vesničané. Až zpětně jsem se dozvěděl, že trasu krátce před námi projel Žigulík Veřejné Bezpečnosti a v každé vsi z megafonu soudruh příslušník oznámil, že budou projíždět veteráni. Navíc jsme se zamíchali i mezi probíhající zyklistický závod (byť jsme nedojeli ani jediného zyklistu, ale hlavně že se jejich Land Rover zamíchal mezi veterány na náměstí a zval diváky na dojezd zyklistů do cíle).
Cílem vyjížďky byl Eden - ekofarma, která má dětem ozřejmit historii a současnost technologií v zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Nádvoří bylo ze 3/4 plné a to jsme přijeli mezi posledními.
Po celodenním pobytu na slunci jsme uvítali chládek v kamenných místnostech bývalého statku Prohlédli jsme si kovárnu a zpracování železa, obdělávání půdy, výrobu chleba, přivoněli ke koření a navštívili také krtkův příbytek, což je jedna velká prolézačka. Uvnitř jsou nasvícené vitrínky s půdními živočichy a dokonce malá krtčata. Vyzkoušeli jsme si mlácení cepem i sezení na traktoru. Krmení modelů zvířátek se rychle zvrhlo v kontrolu implementace jejich zvukových modulů. Třeba nechápu, proč bych psovi nemohl nabídnout rajče, nebo proč by si kůň nemohl dát steak :) .
Když jsme prošli vnitřní expozice, čekala na nás rozlehlá zahrada symbolizující život lidí na venkově. Jsou tu stavení obuvníka, včelaře, ale i pazderna a mlýnice. V každém stavení je cvičená pracovnice, která vás seznámí s danou oblastí. Mnoho činností si také můžete přímo vyzkoušet. Paní mlynářka se nám hned na úvod omluvila, že buchty došly. Nikdo z Edenu nečekal, že se tam během odpoledne objeví řádově stovka automobilů, potažmo jejich posádek - a to přesto, že celá akce byla řádně a včas naplánovaná. Přesto nedokázala pochopit, proč se "na pouť" sjíždí do Bystřice tolik lidí. Dalo nám docela práci jí vysvětlit, že pravým důvodem mimořádné návštěvnosti Edenu není pouť, ale vyhlášený sraz veteránů.
Byla tu i ohrádka s (bezpečnými) domácími zvířátky - tj. slepice, kachny, a mírumilovné ovečky a kozy. Kozy asi jely hromadně na antidepresivech, trkat se jim nechtělo :) .
V další části budov Edenu jsme objevili dobovou lékárnu. Na kvízovou otázku, která rostlina zabije každých 6s člověka, nebyla má odpověď "AK-47" přijata jako správná. Zato však poslala lékárníka smíchy pod pult.
Nakonec jsme se eko-bio-občerstvili v místním pivovaru. Mimochodem, zpětně jsme se dozvěděli, že eko-pyramida byla zavřená z důvodu selhání eko-chladicího systému. A přestože jsou v poslední době mnohde vystavovány na odiv různé deviace (jako ve starém Římě těsně před jeho pádem), zde obavy mít nemusíte - zde nejsou čtyřprocentní, je tu akvárko i s rybičkami :) .
Pozdní sobotní odpoledne patřilo Beatles, resp. skupině Brouciband . Všechny členy skupiny přivezly Tatry 75 těsně před začátkem koncertu. Jejich podání legendárních písní britské skupiny bylo naprosto věrohodné.
Krásný zážitek z koncertu bohužel kazili kuřáci. Fascinují mě jejich schopnosti jednak se koncetrovat v místě, odkud fouká vítr, a přirozená schopnost koordinovat svůj zlozvyk tak, aby se ani chvilku nebylo možné nadechnout čerstvého vzduchu. Vytvořit takto dokonale samoorganizující-se systém je stále snem mnohých vědců v oblasti "umělecké inteligence".
Neděle
Letos není žádné video z jízdy našich modelů Tater. Zato máme aspoň pár prosluněných foteček, z nichž jedna se objevila i na našem diplomu. Po náročném sobotním programu jsme se sešli v depozitu.
Během pohodové projížďky s našimi Tatrami jsme probrali zásadní otázky světového významu. Mezi ty nejzávažnější lze bezesporu uvést Františkovu spekulaci, zda Tatra 84 nebyla náhodou světle šedá. Od té doby mi to vrtá hlavou ze dvou důvodů:
Tatry v kopřivách :)
Závěrem bychom opět rádi poděkovali pořadatelskému týmu a zejména Františkovi za pozvání. Vím, že se budu opakovat, ale jubilejní 10. Memoriál potvrdil, že je nejen rozsáhlou akcí se zajímavými exponáty, ale zejména akcí pohodovou. Účastníci i diváci mají dostatek času prohlédnout si vystavené vozy, poklábosit s přáteli, navštívit muzeum a třeba i ulovit něco dobrého k snědku. Nikdo nikoho nikam nežene, z celého setkání čiší radost a pohoda ... pravý vrchol léta! Navíc letos odjel celý sraz náš Renault 4CV zcela bez problémů. Jen jsme cestou do Bystřice trochu přidali na bohatosti směsi a starter se zdál trochu unavený. Na kliku ale chytá na otočení a jde ihned pravidelně. Naštěstí se doma ukázalo, že za to mohla jen horší kondice šestivoltové baterie.
Děkujeme!
Mimochodem, oběd i večeři jsme opět po celý víkend řešili výhradně návštěvou restaurace Harenda . Vzhledem k množství potenciálně hladových krků bylo až s podivem, že téměř všechny zdroje potravy na náměstí byly celý víkend nefunkční. Asi jejich majitelé nestojí o kšeft. Fungovala jen pekárna (jen ráno), malá pizzerie a "pojízdné generátory" párků v rohlíku a smažených klobás.
Mohlo by se zdát, že jubilejní desátý ročník nemohl ničím překvapit. Přesto bylo letos opět skoro všechno trochu jinak. Přijeli jsme již v pátek. Za krásného počasí nás před depozitem bystřického Tatraklubu přivítal a s naším Renaultem 4 CV na diplom vyfotil sám pan předseda klubu František Prosecký. A znovu za volant - směr ubytování. V Bystřici se totiž ve stejném termínu konají závody zyklistů, což značně zredukovalo dostupné ubytovací kapacity.
Místo obvyklého pokoje na internátě na nás "zbylo" místo v malebném penzionu v Karasíně pár kilometrů od Bystřice... Ubytování naprosto perfektní, čisté s krásným výhledem do kraje. Navečer jsme využili možnosti vylézt na karasínskou rozhlednu. Na přilehlém lánu sklízeli zemědělci obilí a při západu slunce odstartovalo na obzoru asi 20 horkovzdušných balónů ... skoro až kýčovitá idylka :) .
Malá projížďka s Tatrou - jako kontrola před sobotním vystoupením a taky jestli jsem nezapomněl řadit pěkně podle zvuku vzduchem chlazené V8 ... jak jsem teď absolvoval pár terénních kilometrů s "Leguánem" .
Sobota
Předpověď počasí slibující pořádné vedro se plnila na 130% už od časných ranních hodin. Přesto se mi podařilo projít náměstí dvakrát dokola a nafotit zajímavé exempláře.
Osvědčené rozmístění vozidel podle stáří, značky a kategorie se oproti minulým ročníkům nezměnilo. Když to vezmu od kostela směrem vzhůru - traktory mazácky parkovaly částečně na chodníku. Nájezd na obrubník nepředstavoval pro zemědělské stroje žádný problém. Byl tu i "Mates" hasičák - a to nejen staticky na výstavě, nýbrž také pravidelně projížděl náměstí a kropením osvěžoval vzduch. Vzpomněl jsem si na Jirku a ze zvyku jsem si prohlédl přední poháněné Trilexy ;) . Vedle Matesa stála jasně červená kačenka, Tatra 138 NT 4x4, návěsový tahač LIAZ novějšího provedení s odpružením zadní nápravy vzduchovými vaky původem z Divadla na Vinohradech a dále vojenské automobily.
V horní části náměstí postupně parkovala nejmladší vozidla - tzv. youngtimers. Ale i mezi nimi byly zajímavé a u nás ne tak často vídané kousky - třeba Audi Quattro, soutěžní Lancia Delta HF Integrale, Fiat 500 ve variantě Combi, známé Dune Buggy, VW Caravelle, spousta MG a dokonce i Jaguar Type-E. U některých exemplářů se mi ani nechce věřit, že už jde o veterány, vždyť mnoho z nich do nedávné doby každý den brázdilo naše silnice.
Fiat 500 s přívěsem (přívěs je přestavba).
Opel Manta se stylově oblečenou posádkou - úplně jak z filmu Manta, Manta. Jen ta roztoužená kadeřnice jim chyběla :) .
V průběhu dopoledne dorazila i krásně zrenovovaná Praga S5T. Věděli jste, že to má elektro-pneumaticky řazené půlky, jako třeba Tatra 138? Na ty kopečky zde v okolí jsou ty půlky skvělé, pochvaluje si její majitel.
Uprostřed náměstí stojí impozantní řada T613 a T603.
Za nimi, ve stínu mladých kaštanů, se schovávaly Velorexy obklopeny motocykly především domácí produkce. Jawy, skůtry, Stadiony, ale také BSA, OGAR, Norton a dokonce jedna mikromašina.
Podél východní strany náměstí stojí další poválečná vozidla. Renault byl 4CV tentokrát na srazu jen jeden jediný. Mezi "Střelenými slepicemi" bylo možné zahlédnout i variantu MBX a nebo zajímavou soupravu v podobě Škoda 1000 MB s retro obytňákem.
Aerovka couvá k ostatním v oblaku modrého kouře. Nedivím se, že na to Švýcaři pohlíželi skrz prsty, že Jirko ;) ?
Přijíždějí T75 a řadí se mezi ostatní vzduchem chlazené Tatry před kostelem
Těsně u startovací brány je novinka na srazu - pěkně renovovaný VW transporter ... taky "vzducháč" ;) .
Naproti traktorům zemědělským stojí opět pár traktorů amerických - Buick, Cadillac, Mercury s velmi výmluvným nápisem na nárazníku ... tedy ne, že bych s tím nesouhlasil...
Ve stínu před kostelem mě zaujaly "historické" závoďáky. Chvilku jsem v tom hledal jakousi historii, ale podivné zavěšení všech kol a kolébavý pohyb vozů mě z toho vyléčil. Spíš by se slušelo označit je slovem historizující, neboť se jedná o přestavbu známé kachny.
Část organizačního týmu provádí motorizované focení účastnických vozidel a celkový pohled na hemžení na náměstí.
Doprovodná kapela hrála letos v amfiteátru ve spodní části náměstí. To se ukázalo jako výborný nápad, zejména při následné dobové módní přehlídce. Jednak se trochu zvětšil prostor pro auta na náměstí, jednak mohli diváci sedět a v klidu sledovat představení. Na módní přehlídku se nám podařilo alokovat strategicky vynikající pozici. Seděli jsme schovaní pod keřem ve spodním rohu hlediště, takže jsme měli modely krásně nasvícené. Přestože šlo o přehlídku oděvů z 20. století, začala rokem 1850 následovaným rokem 1897. Následně se paní Baxantová zeptala Františka, jestli mu ty roky něco říkají. Ten samozřejmě bez rozmyslu ihned odpověděl, že rok 1850 znamená založení firmy Tatra panem Ignácem Šustalou (tehdy jako továrny na výrobu kočárů a bryček) a rok 1897 je rokem vzniku prvního automobilu v Kopřivnici - Präsident.
Borec v saku měl styl a s neobvyklou lehkostí a šarmem prováděl všechny modelky. Největší ohlas u diváků sklidily zlaté flitrové šaty v závěru přehlídky.
Start na vyjížďku
Letos na vyjížďku odstartovaly obě modelové Tatry. Řidičem T128 nebyl nikdo jiný než Matýsek. Možná už bych měl psát Mates, je z něj už "velké borec" a dobře se naučil T128 ovládat. Naše modely se nicméně nepromenádovaly po červeném koberci, nýbrž po šedém. Shodli jsme se s Františkem, že šedý koberec bude lépe ladit k vojenskému charakteru obou vozů. Po projetí s Tatrami pod startovacím obloukem jsme pak podnikli totéž ještě jednou v našem Renaultu.
Co se letos pořadatelskému týmu obzvláště podařilo, byla trasa vyjížďky. Všude po cestě na nás mávali místní vesničané. Až zpětně jsem se dozvěděl, že trasu krátce před námi projel Žigulík Veřejné Bezpečnosti a v každé vsi z megafonu soudruh příslušník oznámil, že budou projíždět veteráni. Navíc jsme se zamíchali i mezi probíhající zyklistický závod (byť jsme nedojeli ani jediného zyklistu, ale hlavně že se jejich Land Rover zamíchal mezi veterány na náměstí a zval diváky na dojezd zyklistů do cíle).
Cílem vyjížďky byl Eden - ekofarma, která má dětem ozřejmit historii a současnost technologií v zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Nádvoří bylo ze 3/4 plné a to jsme přijeli mezi posledními.
Po celodenním pobytu na slunci jsme uvítali chládek v kamenných místnostech bývalého statku Prohlédli jsme si kovárnu a zpracování železa, obdělávání půdy, výrobu chleba, přivoněli ke koření a navštívili také krtkův příbytek, což je jedna velká prolézačka. Uvnitř jsou nasvícené vitrínky s půdními živočichy a dokonce malá krtčata. Vyzkoušeli jsme si mlácení cepem i sezení na traktoru. Krmení modelů zvířátek se rychle zvrhlo v kontrolu implementace jejich zvukových modulů. Třeba nechápu, proč bych psovi nemohl nabídnout rajče, nebo proč by si kůň nemohl dát steak :) .
Když jsme prošli vnitřní expozice, čekala na nás rozlehlá zahrada symbolizující život lidí na venkově. Jsou tu stavení obuvníka, včelaře, ale i pazderna a mlýnice. V každém stavení je cvičená pracovnice, která vás seznámí s danou oblastí. Mnoho činností si také můžete přímo vyzkoušet. Paní mlynářka se nám hned na úvod omluvila, že buchty došly. Nikdo z Edenu nečekal, že se tam během odpoledne objeví řádově stovka automobilů, potažmo jejich posádek - a to přesto, že celá akce byla řádně a včas naplánovaná. Přesto nedokázala pochopit, proč se "na pouť" sjíždí do Bystřice tolik lidí. Dalo nám docela práci jí vysvětlit, že pravým důvodem mimořádné návštěvnosti Edenu není pouť, ale vyhlášený sraz veteránů.
Byla tu i ohrádka s (bezpečnými) domácími zvířátky - tj. slepice, kachny, a mírumilovné ovečky a kozy. Kozy asi jely hromadně na antidepresivech, trkat se jim nechtělo :) .
V další části budov Edenu jsme objevili dobovou lékárnu. Na kvízovou otázku, která rostlina zabije každých 6s člověka, nebyla má odpověď "AK-47" přijata jako správná. Zato však poslala lékárníka smíchy pod pult.
Nakonec jsme se eko-bio-občerstvili v místním pivovaru. Mimochodem, zpětně jsme se dozvěděli, že eko-pyramida byla zavřená z důvodu selhání eko-chladicího systému. A přestože jsou v poslední době mnohde vystavovány na odiv různé deviace (jako ve starém Římě těsně před jeho pádem), zde obavy mít nemusíte - zde nejsou čtyřprocentní, je tu akvárko i s rybičkami :) .
Pozdní sobotní odpoledne patřilo Beatles, resp. skupině Brouciband . Všechny členy skupiny přivezly Tatry 75 těsně před začátkem koncertu. Jejich podání legendárních písní britské skupiny bylo naprosto věrohodné.
Krásný zážitek z koncertu bohužel kazili kuřáci. Fascinují mě jejich schopnosti jednak se koncetrovat v místě, odkud fouká vítr, a přirozená schopnost koordinovat svůj zlozvyk tak, aby se ani chvilku nebylo možné nadechnout čerstvého vzduchu. Vytvořit takto dokonale samoorganizující-se systém je stále snem mnohých vědců v oblasti "umělecké inteligence".
Neděle
Letos není žádné video z jízdy našich modelů Tater. Zato máme aspoň pár prosluněných foteček, z nichž jedna se objevila i na našem diplomu. Po náročném sobotním programu jsme se sešli v depozitu.
Během pohodové projížďky s našimi Tatrami jsme probrali zásadní otázky světového významu. Mezi ty nejzávažnější lze bezesporu uvést Františkovu spekulaci, zda Tatra 84 nebyla náhodou světle šedá. Od té doby mi to vrtá hlavou ze dvou důvodů:
- Mnoho nákladních Tater ze stejného období bylo šedivých (ostatně i renovované kousky to potvrzují), takže tato hypotéza je až nebezpečně pravděpodobná.
- Světle šedá Tatra 84 je (jako virtuální model) neskutečně smutná, takže se budu snažit najít aspoň nějakou indícii, že to mohlo být i jinak. Naštěstí poslední informace přímo od nejzasvěcenějších znalců hovoří jasně - vzorník, nebo dokonce rozpis barev nákladních vozů se neřešil, na auto se napatlalo to, co bylo zrovna na dílně nebo ve sklepě. Tím spíše na prototypy.
Tatry v kopřivách :)
Závěrem bychom opět rádi poděkovali pořadatelskému týmu a zejména Františkovi za pozvání. Vím, že se budu opakovat, ale jubilejní 10. Memoriál potvrdil, že je nejen rozsáhlou akcí se zajímavými exponáty, ale zejména akcí pohodovou. Účastníci i diváci mají dostatek času prohlédnout si vystavené vozy, poklábosit s přáteli, navštívit muzeum a třeba i ulovit něco dobrého k snědku. Nikdo nikoho nikam nežene, z celého setkání čiší radost a pohoda ... pravý vrchol léta! Navíc letos odjel celý sraz náš Renault 4CV zcela bez problémů. Jen jsme cestou do Bystřice trochu přidali na bohatosti směsi a starter se zdál trochu unavený. Na kliku ale chytá na otočení a jde ihned pravidelně. Naštěstí se doma ukázalo, že za to mohla jen horší kondice šestivoltové baterie.
Děkujeme!
Mimochodem, oběd i večeři jsme opět po celý víkend řešili výhradně návštěvou restaurace Harenda . Vzhledem k množství potenciálně hladových krků bylo až s podivem, že téměř všechny zdroje potravy na náměstí byly celý víkend nefunkční. Asi jejich majitelé nestojí o kšeft. Fungovala jen pekárna (jen ráno), malá pizzerie a "pojízdné generátory" párků v rohlíku a smažených klobás.
Re: Tatra 130
Jako vždy moc pěkná reportáž. Když jsem to četl, tak jsem docela i záviděl tvojí přítomnost tam :mrk .
Rozestavěno: TATRA 813 8x8 KOLOS 1:14 => viewtopic.php?f=9&t=1200
V plánu: Transporta P50 1:14
V plánu: Stavostroj KNB 250 1:14
http://www.modelklubrk.cz
V plánu: Transporta P50 1:14
V plánu: Stavostroj KNB 250 1:14
http://www.modelklubrk.cz
Re: Tatra 130
Tradičně kvalitně provedená reportáž, Davide!
Mimochodem, sluší se vůbec hasičské verzi Š706 říkat "Mates", když byla výráběna výhradně na podvozcích RT, nikoliv MT (z kteréžto sklápěcí verze MTS vyznikla tato krásná přezdívka?) :-)
Mimochodem, sluší se vůbec hasičské verzi Š706 říkat "Mates", když byla výráběna výhradně na podvozcích RT, nikoliv MT (z kteréžto sklápěcí verze MTS vyznikla tato krásná přezdívka?) :-)
"Výkonnost vozidla není závislá jen na počtu koní, nýbrž na stupni porozumění mezi člověkem a vozidlem" (dílenská příručka Praga V3S)
"Jedete-li s větrem v zádech, naučte se využívat jeho sílu" (příručka k obsluze Trabant 601)
"Jedete-li s větrem v zádech, naučte se využívat jeho sílu" (příručka k obsluze Trabant 601)